Binomická rovnice

Binomickou rovnicí nazýváme rovnici ve tvaru x n a = 0 {\displaystyle x^{n}-a=0} s komplexní neznámou x, číslo a je také komplexní číslo. Exponent neznámé x je přirozené číslo. Jde o typ rovnic, které se řeší na Gaussově rovině komplexních čísel, tedy i řešením jsou komplexní čísla.

Řešení binomické rovnice

Řešení binomické rovnice lze najít zkoumáním goniometrického tvaru komplexního čísla. Mějme rovnici v základním tvaru, přičemž obě strany lze přepsat jako komplexní čísla v goniometrické tvaru
| x n | ( cos n φ + i sin n φ ) = | a | ( cos ω + i sin ω ) ; x , a C , n N {\displaystyle \left|x^{n}\right|\left(\cos n\varphi +{\text{i}}\sin n\varphi \right)=|a|\left(\cos \omega +{\text{i}}\sin \omega \right)\,;\;x,a\in \mathbb {C} ,n\in \mathbb {N} }

Úhel ω {\displaystyle \omega } komplexní číslo a {\displaystyle a} s kladnou osou x. Odtud lze porovnáváním stran odvodit řešení. Porovnáním absolutních hodnot je absolutní hodnota neznámé x {\displaystyle x}

| x | = | a | n {\displaystyle |x|={\sqrt[{n}]{|a|}}}

Porovnáním úhlů a odvozením řešení je


cos n φ = cos ω n φ = ω + 2 k π φ = ω + 2 k π n {\displaystyle {\begin{array}{rcl}\cos n\varphi &=&\cos \omega \\n\varphi &=&\omega +2k\pi \\\varphi &=&{\dfrac {\omega +2k\pi }{n}}\end{array}}}

Diskuse

V tomto kroku je zapotřebí rozebrat diskusi vzhledem k úhlu ω {\displaystyle \omega } . Pokud je číslo a {\displaystyle a} kladné reálné, poté uvažujeme úhel ω = 0 {\displaystyle \omega =0} . Naopak, když je a {\displaystyle a} reálné záporné, uvažujeme úhel ω = π {\displaystyle \omega =\pi } . Pokud uvažujeme, že a {\displaystyle a} má svoji reálnou i imaginární složku, tedy je komplexní, úhel se nedá obecně vyjádřit. Po této diskusi lze psát řešení:

Řešení

Binomická rovnice má celkem n {\displaystyle n} řešení. Při jejich hledání se za koeficient k {\displaystyle k} dosazují postupně hodnoty množiny { 0 ; 1 ; ; n 1 } {\displaystyle \{0;1;\cdots ;n-1\}} . Tato řešení vytvoří v komplexní rovině jakési vrcholy pravidelného n {\displaystyle n} -úhelníka. (Vrcholy takovného n {\displaystyle n} -úhelníka pro rovnici x n 1 = 0 {\displaystyle x^{n}-1=0} leží na jednotkové kružnici v Gaussově rovině a navíc všechny tyto n {\displaystyle n} -úhelníky mají jeden z vrcholů v bodě [ 1 ; 0 ] {\displaystyle [1;0]} , čili jedno z řešení je vždy x 1 = 1 {\displaystyle x_{1}=1} .) Samotné řešení je

1. možnost ω = 0 {\displaystyle \omega =0}

x 1 , 2 , , n = | a | n [ cos ( 2 k π n ) + i sin ( 2 k π n ) ] {\displaystyle x_{1,2,\cdots ,n}={\sqrt[{n}]{|a|}}\left[\cos \left({\frac {2k\pi }{n}}\right)+{\text{i}}\sin \left({\frac {2k\pi }{n}}\right)\right]}

2. možnost ω = π {\displaystyle \omega =\pi }

x 1 , 2 , , n = | a | n [ cos ( 2 k π + π n ) + i sin ( 2 k π + π n ) ] {\displaystyle x_{1,2,\cdots ,n}={\sqrt[{n}]{|a|}}\left[\cos \left({\frac {2k\pi +\pi }{n}}\right)+{\text{i}}\sin \left({\frac {2k\pi +\pi }{n}}\right)\right]}

3. možnost neurčitého ω {\displaystyle \omega } a komplexního a {\displaystyle a}

x 1 , 2 , , n = | a | n [ cos ( 2 k π + ω n ) + i sin ( 2 k π + ω n ) ] {\displaystyle x_{1,2,\cdots ,n}={\sqrt[{n}]{|a|}}\left[\cos \left({\frac {2k\pi +\omega }{n}}\right)+{\text{i}}\sin \left({\frac {2k\pi +\omega }{n}}\right)\right]}