Bohumil Šrámek

Bohumil Šrámek

čs. ministr energetiky
Ve funkci: 31. ledna 1953 – 11. září 1953
Předchůdce	Václav Pokorný jako ministr paliv a energetiky
Nástupce	Josef Jonáš jako ministr paliv a energetiky


Stranická příslušnost
Členství	Komunistická strana Československa


Narození	19. května 1903 Souš u Mostu
Úmrtí	???
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Bohumil Šrámek (19. května 1903 Souš u Mostu^[1] – ???) byl český a československý manažer a politik, v poúnorovém období krátce československý ministr energetiky.

Biografie

Narodil se 19. května 1903 v Souši u Mostu jako syn horníka^[2] Jana Šrámka původem z Bezděkovce u Přeštic a jeho manželky Josefy roz. Burdové z Kaznějova.^[1]

Podle oficiálního životopisu, zveřejněného při nástupu do ministerské funkce, se vyučil kotlářem a zámečníkem. Za první republiky se zapojil do dělnického hnutí a v šestnácti letech vstoupil do Svazu kovodělníků. Byl členem mládežnické politické organizace, spojené se socialistou Bohuslavem Vrbenským. Na Mostecku spoluzakládal pobočku Svazu přátel SSSR. Během okupace se jako dělník v ervěnické elektrárně účastnil protifašistického odboje (bez dalších podrobností). Po osvobození r. 1945 vstoupil do KSČ a zastával řadu stranických a veřejných funkcí.^[2]

Ministrem se stal 31. ledna 1953, kdy vláda Antonína Zápotockého z důvodu „dalšího zlepšení řízení některých odvětví hospodářství a kultury“ na mimořádné schůzi rozdělila několik ministerstev. Z dosavadního Ministerstva paliv a energetiky, vedeného Václavem Pokorným, se vyčlenilo samostatné Ministerstvo energetiky a Bohumil Šrámek byl jmenován do jeho čela. (Václav Pokorný pokračoval ve vládě jako ministr paliv.) Slib do rukou prezidenta republiky složil 2. února.^[3] Před nástupem do úřadu pracoval jako ředitel oblastní správy elektráren v Mostě.^[3]^[4]

Ministerskou funkci vykonával jen krátce. 11. září 1953 rozhodla vláda o opětovném sloučení obou nových ministerstev do jediného Ministerstva paliv a energetiky a do jeho čela jmenovala Josefa Jonáše. Šrámek spolu s několika dalšími ministry, uvolněnými během této reorganizace, přešel „na jiné stranické, státní a hospodářské funkce“.^[5]^[6]^[7] Například v únoru 1954 se jako náměstek ministra paliv a energetiky účastnil konference o výrobě parních kotlů a turbín.^[8]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b SOA Litoměřice, Matrika narozených N • inv. č. 10241 • sig. 150/26 • 1894 - 1903 • Souš, s. 456. Dostupné online.
↑ ^a ^b Životopisy nových členů vlády. Rudé právo. 1953-03-02, roč. 33, čís. 34, s. 2. Dostupné online [cit. 2020-03-16].
↑ ^a ^b Nová organisace vládních prací a některé osobní změny ve vládě. Rudé právo. 1953-03-02, roč. 33, čís. 34, s. 1. Dostupné online [cit. 2020-03-16].
↑ 71. schůze [online]. psp.cz [cit. 2012-10-01]. Dostupné online.
↑ Změny v organisaci ministerstev, pověřenectev a ve složení vlády. Rudé právo. 1953-09-15, roč. 33, čís. 257, s. 1. Dostupné online [cit. 2020-03-16].
↑ Vláda Antonína Zápotockého, Viliama Širokého (15.06.1948-12.12.1954) [online]. vlada.cz [cit. 2012-10-01]. Dostupné online.
↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 612.
↑ Celostátní konference o výrobě parních kotlů a turbin. Rudé právo. 1953-02-19, roč. 34, čís. 49, s. 3. Dostupné online [cit. 2020-03-16].

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Vláda Antonína Zápotockého a Viliama Širokého

Předseda vlády

Antonín Zápotocký (jmenován 15. června 1948, KSČ) • Viliam Široký (jmenován 21. března 1953, KSČ)

Členové v den jmenování vlády
15. června 1948

Viliam Široký (náměstek předsedy vlády do 21. března 1953, KSČ) • Zdeněk Fierlinger (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Ján Ševčík (náměstek předsedy vlády do 29. května 1952, SSO) • Vladimír Clementis¹ (zahraničí do 18. března 1950, KSČ) • Ludvík Svoboda (obrana do 25. dubna 1950, KSČ) • Antonín Gregor (zahraniční obchod do 2. prosince 1952, KSČ) • Václav Nosek (vnitro do 14. září 1953, KSČ) • Jaromír Dolanský (finance do 5. dubna 1949, KSČ) • Zdeněk Nejedlý (školství a osvěta do 31. ledna 1953, KSČ) • Alexej Čepička (spravedlnost do 25. dubna 1950, KSČ) • Václav Kopecký (informace do 31. ledna 1953, KSČ) • Augustin Kliment (průmysl, těžký průmysl do 1. srpna 1952, KSČ) • Július Ďuriš (zemědělství do 10. září 1951, KSČ) • František Krajčír (vnitřní obchod, KSČ) • Alois Petr (doprava do 14. prosince 1951, ČSL) • Evžen Erban (sociální péče do 8. září 1951, KSČ) • Ludmila Jankovcová (výživa, KSČ) • Josef Plojhar (zdravotnictví, ČSL) • Emanuel Šlechta (technika do 20. prosince 1950, ČSS) • Alois Neuman (pošty, od 30. dubna 1952 spojů, ČSS) • Vavro Šrobár (sjednocení zákonů do 6. prosince 1950, Strana slobody)

Členové jmenovaní později


5. dubna 1949	Jaromír Dolanský (předseda Státního úřadu plánovacího do 21. prosince 1951, KSČ) • Jaroslav Kabeš (financí do 14. září 1953, KSČ)

18. března 1950	Viliam Široký (zahraničních věcí do 31. ledna 1953, KSČ)

25. dubna 1950	Ludvík Svoboda (náměstek předsedy vlády do 8. září 1950, KSČ) • Alexej Čepička (obrana, KSČ) • Štefan Rais (spravedlnost do 14. září 1953, KSČ)

23. května 1950	Ladislav Kopřiva (národní bezpečnost do 23. ledna 1952, KSČ)

20. prosince 1950	Emanuel Šlechta (stavebnictví, ČSS) • Josef Jonáš (lehký průmysl, KSČ)

8. září 1951	Rudolf Slánský¹ (náměstek předsedy vlády do 24. listopadu 1951, KSČ) • Alois Málek (lehký průmysl, KSČ) • Jaroslav Havelka (sociální péče do 14. září 1953, KSČ) • Václav Pokorný (paliva a energetika do 14. září 1953, KSČ) • Karol Bacílek (státní kontrola do 23. ledna 1952, KSČ) • Jan Bílek (hutní průmysl a rudné doly do 24. března 1953, KSČ) • Marek Smida (lesy a dřevařský průmysl do 31. ledna 1953, KSČ) • Jozef Púčik (chemický průmysl do 21. prosince 1951, KSČ)

10. září 1951	Josef Nepomucký (zemědělství do 14. září 1953, KSČ)

21. prosince 1951	Jaromír Dolanský (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Jozef Púčik (Státní úřad plánovací do 22. června 1954, KSČ) • Antonín Pospíšil (doprava, ČSL)

23. ledna 1952	Karol Bacílek (národní bezpečnost do 14. září 1953, KSČ) • Jan Harus (státní kontrola do 14. září 1953, KSČ)

28. května 1952	Josef Krosnář (výkup, KSČ)

4. června 1952	Jozef Kyselý (náměstek předsedy vlády do 31. ledna 1953, SSO)

1. srpna 1952	Josef Pospíšil (železnice do 14. září 1953, KSČ) • Július Maurer (těžký průmysl do 31. ledna 1953, KSČ)

2. prosince 1952	Richard Dvořák (zahraniční obchod, KSČ)

31. ledna 1953	Antonín Novotný (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Zdeněk Nejedlý (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Karol Bacílek (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Alexej Čepička (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Jindřich Uher (náměstek předsedy vlády, KSČ) • Václav Kopecký (náměstek předsedy vlády, KSČ) • Oldřich Beran (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Rudolf Barák (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Václav David (zahraničních věcí, KSČ) • Ladislav Štoll (vysoké školy do 14. září 1953, KSČ) • Karel Poláček (těžký průmysl, KSČ) • Július Ďuriš (lesy a dřevařský průmysl do 14. září 1953, KSČ) • Jozef Kyselý (stavební hmoty do 14. září 1953, SSO) • Marek Smida (státních statků do 14. září 1953, KSČ) • Bohumil Šrámek (energetika do 14. září 1953, KSČ) • Július Maurer (bez portfeje, KSČ)

24. března 1953	Oldřich Beran (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Jozef Púčik (náměstek předsedy vlády do 14. září 1953, KSČ) • Josef Reitmajer (hutní průmysl a rudné doly, KSČ)

14. září 1953	Jaromír Dolanský (první náměstek, KSČ) • Alexej Čepička (první náměstek, KSČ) • Rudolf Barák (vnitro, KSČ) • Július Ďuriš (finance, KSČ) • Ladislav Štoll (školství a osvěta, KSČ) • Václav Škoda (spravedlnost, KSČ) • Václav Kopecký (kultura, KSČ) • Jindřich Uher (zemědělství, KSČ) • Václav Nosek (sociální péče, KSČ) • Oldřich Beran (státní kontrola, KSČ) • Josef Jonáš (paliva a energetika, KSČ) • Marek Smida (lesy a dřevařský průmysl, KSČ) • Jozef Kyselý (místní hospodářství, SSO) • Zdeněk Nejedlý (bez portfeje, KSČ)

22. června 1954	Otakar Šimůnek (Státní úřad plánovací, KSČ) • Jozef Púčik (chemický průmysl, KSČ)