Bystřice nad Pernštejnem
| Bystřice nad Pernštejnem | |
|---|---|
 Kostel svatého Vavřince na Masarykově náměstí | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Bystřice nad Pernštejnem |
| Obec s rozšířenou působností | Bystřice nad Pernštejnem (správní obvod) |
| Okres | Žďár nad Sázavou |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát | Česko Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°31′23″ s. š., 16°15′41″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 7 896 (2024)[1] |
| Rozloha | 53,06 km²[2] |
| Nadmořská výška | 535 m n. m. |
| PSČ | 59301 |
| Počet domů | 1 560 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 12 |
| Počet k. ú. | 12 |
| Počet ZSJ | 12 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Příční 405 59315 Bystřice nad Pernštejnem [email protected] |
| Starosta | Mgr. Martin Horák (SRBR) |
| Oficiální web: www | |
  Bystřice nad Pernštejnem | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 595411 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bystřice nad Pernštejnem (německy Bistritz ob Pernstein) je město na západě Moravy v Kraji Vysočina v okrese Žďár nad Sázavou, 24 km východně od Žďáru nad Sázavou na říčce Bystřici. Žije zde přibližně 7 900[1] obyvatel.
Historie
Středověk
Město, založené v 13. století (první písemná zmínka pochází z roku 1220),[4] získalo svoje pojmenování po místní říčce Bystřici. Ve 14. století se Bystřice stala hospodářským a obchodním centrem okolních vsí, které patřily do pernštejnského panství. V roce 1580 byla Bystřice povýšena Rudolfem II. na město.
Pernštejnské panství bylo ukončeno v roce 1588, kdy Jan z Pernštejna prodal panství i s hradem hrad Pernštejn městu Brnu. Majitel města se posléze často měnil. Brno zanedlouho prodalo Bystřici Václavu Plesu Heřmanskému ze Sloupna. Roku 1609 byla Bystřice prodána zemskému písaři Janu Čejkovi z Olbramovic, který se však aktivně účastnil stavovského povstání proti Ferdinandovi II., a proto po bitvě na Bílé hoře pozbyl veškeré jmění včetně bystřického panství. Správu panství roku 1621 převzali nejdříve císařští komisaři Václav ze Zástřizl na Boskovicích a Jan Matyášovský z Matyášovic a roku 1623 byl statek bystřický prodán hraběti Jiřímu z Náchoda.
20. a 21. století
Roku 1905 byla zavedena do města železnice ze Žďáru nad Sázavou do Tišnova, což výrazně přispělo k rozvoji průmyslu. K rozvoji města také přispěla těžba uranu v Dolní Rožínce. Dne 10. května 1925 dostala Bystřice přízvisko „nad Pernštejnem“.
Po roce 2000 proběhly mnohočetné úpravy a opravy náměstí, které byly financovány fondy EU. Do dnešní podoby se dostalo roku 2010. Stejného roku se mikroregion Bystřicko, do kterého Bystřice patří, stal evropskou excelentní destinací (EDEN – European Destination of Excellence).[5] Díky tomu mohla Bystřice získat další dotace a zvýšit tak svůj cestovní ruch. Roku 2014 započala výstavba farmy Centrum Eden a rekonstrukce stávajících budov poblíž nádraží.[6] Stejného roku započala i výstavba zimního stadionu ve vlastnictví firmy H+H.[7]
Dne 29. května 2010 navštívil Bystřici u příležitosti oslav 430. výročí povýšení na město prezident Václav Klaus. 1. července 2016 a 27. června 2019 zde byl na návštěvě prezident Miloš Zeman.
Znak
Při povýšení na město roku 1580 byl udělen městu znak, kterým je zlatý štít, svisle dělený modrým kůlem. V levé polovině je půle černé zubří hlavy se zlatou houžví, v pravé půli je černá doprava hledící orlice.
Obyvatelstvo
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 5 468 | 5 405 | 5 119 | 5 006 | 4 770 | 4 576 | 4 170 |
| Rok | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
| Počet obyvatel | 3 922 | 5 032 | 7 644 | 9 510 | 9 304 | 9 068 | 8 279 |
Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat
Grafy jsou z technických důvodů dočasně nedostupné.
Školství
- Mateřská škola Bystřice nad Pernštejnem
- Základní škola T. G. Masaryka
- Základní škola Bystřice n. P., Nádražní 615
- Základní škola Bystřice nad Pernštejnem, Tyršova
- Gymnázium Bystřice nad Pernštejnem
- Vyšší odborná škola a Střední odborná škola zemědělsko-technická Bystřice nad Pernštejnem
- Dům dětí a mládeže Bystřice nad Pernštejnem
- Základní umělecká škola Bystřice nad Pernštejnem
Pamětihodnosti
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Bystřici nad Pernštejnem.
- Kostel svatého Vavřince, původně raně gotická stavba ze 13. století s barokní přestavbou
- kostel svaté Trojice z roku 1615 původně sloužil evangelíkům, dnes je kostel hřbitovní.
- kaple svaté Anny na Černém vršku z roku 1749
- Kašna na náměstí z roku 1892 se sochami Cyrila a Metoděje
- Mariánský sloup z roku 1727 na náměstí
- Sousoší kříž s pietou z roku 1881 na náměstí
- Socha Tomáše Garrigua Masaryka od sochaře Vincence Makovského a v úpravě Vladimíra Preclíka. V roce 1990 byla postavena na Václavském náměstí v Praze na výstavě k prvnímu výročí sametové revoluce. Její kopie je i v Brně před budovou Masarykovy univerzity na Joštově ulici.
- Pamětní deska obětem komunismu na budově Městského muzea Bystřice nad Pernštejnem[9]
Partnerská města
Boguchwała, Polsko
Crimmitschau, Německo
Vranov nad Topľou, Slovensko[10]
Trosťanec, Ukrajina[11]
Bystřice nad Pernštejnem má také přátelské vztahy s městem Mád v Maďarsku.
Osobnosti
- Izaiáš Cibulka (1533?–1582), překladatel Bible kralické
- Antonín Boček (1802–1847), první moravský historiograf a archivář
- Karel Šmídek (1818–1878), kněz, filozof, pedagog
- Gustav Pfleger Moravský (1833–1875), spisovatel
- František Šťastný (1836–1908), zakladatel turistiky v obci Vír a na Bystřicku
- MUDr. František Veselý (1862–1923), lékař, vlastenec, balneolog – zakladatel lázní Luhačovice
- Otto Eisler (1893–1968), architekt
- Ladislav Kobsinek (1903–1988), československý voják a člen Národní obce fašistické
- František Vrbka (1924–1943), československý voják, člen výsadku Bronse
- Zdeněk Kolář (* 1994), tenista
Části města
- Bystřice nad Pernštejnem
- Bratrušín
- Divišov
- Domanín
- Domanínek
- Dvořiště
- Karasín
- Kozlov
- Lesoňovice
- Pivonice
- Rovné
- Vítochov
Od 1. července 1980 do 31. prosince 1991 k městu patřily i Věchnov a Velké Janovice.[12]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ MUSEJNÍ SPOLEK V BRNĚ. Vlastivĕda Moravska. [s.l.]: [s.n.] 283 s. Dostupné online. (Czech)
- ↑ Město Bystřice nad Pernštejnem – Bystřicko – excelentní evropská destinace
- ↑ Eden Centre – centrum zelených vědomostí Bystřice n. P.
- ↑ Začaly práce na výstavbě zimního stadionu v Bystřici. televizevysocina.cz [online]. [cit. 2014-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad [cit. 2016-10-05]. Dostupné online.
- ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [cit. 2022-01-10]. Dostupné online.
- ↑ Partnerská města
- ↑ Zápis ze schůze rady města
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 604, 609.
Související články
- Městská autobusová doprava v Bystřici nad Pernštejnem
- Římskokatolická farnost Bystřice nad Pernštejnem
- Římskokatolická farnost Rozsochy
- Malé Muzeum Malých Motocyklů
- SK Bystřice nad Pernštejnem
- BK Zubři Bystřice nad Pernštejnem
Externí odkazy
Galerie Bystřice nad Pernštejnem na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bystřice nad Pernštejnem na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Bystřice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Bystřice nad Pernštejnem v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
| Části města Bystřice nad Pernštejnem | |
|---|---|
| Části obce | |
Portály: Morava
