Chlorid berylnatý

Chlorid berylnatý
Kuličkovo–tyčinkový model části krystalické struktury
Obecné
Systematický název	Chlorid berylnatý
Anglický název	Beryllium chloride Beryllium(I) chloride
Německý název	Berylliumchlorid
Sumární vzorec	BeCl₂
Vzhled	Bezbarvá, bílá nebo žlutá krystalická látka
Identifikace
Registrační číslo CAS	7787-47-5
PubChem	24588
SMILES	[Be+2].[Cl-].[Cl-]
InChI	1S/Be.2ClH/h;2*1H/q+2;;/p-2
Číslo RTECS	DS2625000
Vlastnosti
Molární hmotnost	79,918 2 g/mol
Teplota tání	399 °C, 672 K, 750 °F
Teplota varu	482 °C, 755 K, 900 °F
Hustota	1,899 g/cm³ 1,835 g/cm³ (dihydrát) 1,712 g/cm³ (pevná látka)
Rozpustnost ve vodě	15,1 g/100 ml (20 °C)
Rozpustnost v polárních rozpouštědlech	Rozpustný v alkoholu a etheru
Rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech	Rozpustný v pyridinu
Struktura
Tvar molekuly	polymerní
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔH_f^°	−490,4 kJ/mol
Bezpečnost
GHS06 GHS07 GHS08 GHS09 ^[1] Nebezpečí^[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chlorid berylnatý je anorganická sloučenina se vzorcem Be Cl₂. Jedná se o bezbarvou až bílou či žlutou krystalickou a hygroskopickou látku dobře rozpustnou v mnoha polárních rozpouštědlech.
Jeho vlastnosti jsou téměř stejné jako u chloridu hlinitého.

Příprava

BeCl₂ se připravuje slučováním kovového beryllia s chlorem při vysoké teplotě^[2]

Be + Cl₂ → BeCl₂.

Také je možné jej připravit redukcí oxidu berylnatého uhlíkem při vysoké teplotě za přítomnosti chloru^[3] nebo

Struktura

Struktura BeCl2 Pevný BeCl₂ je jednorozměrný polymer sestávající z tetraedrických struktur.^[4]
Liší se tím od BeF₂, který je trojrozměrným polymerem se strukturou podobnou struktuře křemenu.

Podobné sloučeniny

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Beryllium chloride na anglické Wikipedii.

↑ ^a ^b Beryllium chloride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Irving R. Tannenbaum "Beryllium Chloride" Inorganic Syntheses, 1957, vol. 5, p.22. DOI:10.1002/9780470132364.ch7Je zde použita šablona {{DOI}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Cotton, F.A.; Wilkinson, G. (1980) Advanced Inorganic Chemistry John Wiley and Sons, Inc: New York, ISBN 0-471-02775-8.
↑ Wells, A.F. (1984) Structural Inorganic Chemistry, Oxford: Clarendon Press. ISBN 0-19-855370-6.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu chlorid berylnatý na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Chloridy s prvkem v oxidačním čísle II.

Chlorid barnatý (Ba Cl₂) • Chlorid berylnatý (Be Cl₂) • Chlorid kademnatý (Cd Cl₂) • Chlorid vápenatý (Ca Cl₂) • Dichlorkarben (C Cl₂) • Chlorid sirnatý (S Cl₂) • Chlorid kobaltnatý (Co Cl₂) • Chlorid chromnatý (Cr Cl₂) • Chlorid měďnatý (Cu Cl₂) • Chlorid železnatý (Fe Cl₂) • Chlorid gallnatý (Ga Cl₂) • Chlorid germanatý (Ge Cl₂) • Chlorid olovnatý (Pb Cl₂) • Chlorid hořečnatý (Mg Cl₂) • Chlorid manganatý (Mn Cl₂) • Chlorid molybdenatý (Mo₆Cl₁₂) • Chlorid rtuťnatý (Hg Cl₂) • Chlorid nikelnatý (Ni Cl₂) • Chlorid palladnatý (Pd Cl₂) • Chlorid polonatý (Po Cl₂) • Chlorid platnatý (Pt Cl₂) • Chlorid radnatý (Ra Cl₂) • Chlorid samarnatý (Sm Cl₂) • Chlorid strontnatý (Sr Cl₂) • Chlorid cínatý (Sn Cl₂) • Chlorid titanatý (TiCl₂) • Chlorid vanadnatý (V Cl₂) • Chlorid ytterbnatý (Yb Cl₂) • Chlorid zinečnatý (Zn Cl₂)

Chloridy s prvkem v oxidačním čísle II.

Anorganické soli berylnaté

Halogenidy a pseudohalogenidy	Fluorid berylnatý (Be F₂) • Bromid berylnatý (BeBr₂) • Chlorid berylnatý (BeCl₂) • Jodid berylnatý (BeI₂) • Kyanatan berylnatý (Be(O C N)₂)

Soli kyslíkatých kyselin (neuvedeny soli se záměnou kyslíku za jiný prvek, složené a „zásadité“)	Fluornan berylnatý (Be(OF)₂) • Chloristan berylnatý (Be(ClO₄)₂) • Dijodistan triberylnatý (Be₃I₂O₁₀) • Siřičitan berylnatý (BeSO₃) • Síran berylnatý (BeSO₄) • Seleničitan berylnatý (BeSeO₃) • Selenan berylnatý (BeSeO₄) • Telluričitan berylnatý (BeTeO₃) • Dusičnan berylnatý (Be(NO₃)₂) • Dihydrogenfosfornan berylnatý (Be(H₂PO₂)₂) • Hydrogenfosforitan berylnatý (BeH PO₃) • Metafosforečnan berylnatý (Be(PO₃)₂) • Fosforečnan berylnatý (Be₃(PO₄)₂) • Hydrogenfosforečnan berylnatý (BeHPO₄) • Difosforečnan berylnatý (Be₂P₂O₇) • Arseničnan berylnatý (Be₃(AsO₄)₂) • Antimoničnan berylnatý (Be(SbO₃)₂) • Uhličitan berylnatý (BeCO₃) • Šťavelan berylnatý (Be(CO₂)₂) • Křemičitan berylnatý (Be₂SiO₄, Fenakit) • Metakřemičitan berylnatý (BeSiO₃) • Bornatan berylnatý (BeBO₂) • Dioxidoboran berylnatý (BeHBO₂) • Hlinitan berylnatý (Be(AlO₂)₂) • Železitan berylnatý (Be(FeO₂)₂) • Chromitan berylnatý (Be(CrO₂)₂) • Chroman berylnatý (BeCrO₄) • Molybdenan berylnatý (BeMoO₄) • Metavanadičnan berylnatý (Be(VO₃)₂)

Soli tvořené záměnou vodíku ze sloučenin typu prvek_x – vodík_y	Hydrid berylnatý (BeH₂) • Hydroxid berylnatý (Be(OH)₂) • Oxid berylnatý (BeO) • Oxidoperoxid berylnatý (2 BeO₂•3 BeO) • Sulfid berylnatý (BeS) • Selenid berylnatý (BeSe) • Tellurid berylnatý (BeTe) • Nitrid berylnatý (Be₃N₂) • Azid berylnatý (Be(N₃)₂) • Karbid berylnatý (Be₂C) • Diborid (I) berylnatý (BeB₂)

Jiné	Zásaditý orthoteluran berylnatý (Be₃TeO₆•BeO neboli Be₄TeO₇) • Tetrahydridoboritan berylnatý (Be(BH₄)₂) • Hydrid berylný (BeH) • Berylnatany