Dny zrady
| Dny zrady | |||
|---|---|---|---|
| Země původu | Československo Československo | ||
| Jazyk | čeština | ||
| Délka | 227 min | ||
| Žánr | drama | ||
| Námět a scénář | Miloslav Fábera Otakar Vávra | ||
| Režie | Otakar Vávra | ||
| Obsazení a filmový štáb | |||
| Hlavní role | Jiří Pleskot Bohumil Pastorek Gunnar Möller Jaroslav Radimecký Martin Gregor Bořivoj Navrátil | ||
| Hudba | Zdeněk Liška | ||
| Kamera | Jaromír Šofr | ||
| Střih | Antonín Zelenka | ||
| Výroba a distribuce | |||
| Premiéra | 1. dubna 1973 | ||
| Distribuce | Ústřední půjčovna filmů | ||
| Předchozí a následující díl | |||
| |||
| Dny zrady na FP, ČSFD, Kinoboxu, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Dny zrady je dvoudílný československý dramatický film, který v roce 1973 natočil režisér Otakar Vávra.
Film, který si dal za úkol rekonstrukci události z roku 1938, popisuje události probíhající v období podpisu Mnichovské dohody (např. roztržky mezi henleinovci a československými vojáky na hranicích).
Film si zakládá na autenticitě, nicméně místy zkresluje dobové události (např. vyzdvihování role KSČ jako jediné skutečné obránkyně vlasti před Němci) a nelze jej brát jako hraný dokument událostí z roku 1938, vedoucích k podepsání Mnichovské dohody a odstoupení pohraničí. Vystupování klíčových osob a jejich dialogy jsou přes jejich tendenční ztvárnění autentické a souhlasící se skutečností.
Je třeba brát v úvahu rok natočení filmu a černobílé podání úlohy KSČ a SSSR na jedné straně a československé buržoazie, která je zde označena za jednoho z viníků mnichovského diktátu. Také nasazení obrněných transportérů OT-810 není reálné.
Na druhé straně je třeba ocenit velkolepou výpravu filmu spočívající ve velmi věrných a nákladných exteriérech a interiérech a herecké ztvárnění jednotlivých rolí. Také masové scény jsou jedním z poznávacích znamení filmů režiséra O. Vávry.
Expresivně jsou ztvárněny scény z pohraničí, včetně reálné události v Habartově, které líčí boj četnictva a vojáků s německými ordnery.
Zvláštnosti filmu
Překvapující je použití pravdivých, ač málo známých skutečností:
- podezření padající na část československé vlády, která si měla vyžádat tzv. půlnoční demarši u velmocí, aby učinila prezidenta Beneše a veřejnost povolnější k ústupkům vůči Hitlerovi
- všeobecná mobilizace československé armády v září 1938 byla vyhlášena na základě schůzky anglického a francouzského velvyslance s prezidentem Benešem, kde padla okřídlená věta „vlády Francie a Velké Británie již nadále nemohou nésti riziko, aby radili Československu nemobilizovat“[zdroj?] a snaha o objektivitu spočívající v odhodlání části představitelů Anglie a Francie pomoci ČSR, viz první lord admirality sir Duff Cooper (Josef Langmiler) a nabídka demise dvou členů francouzské vlády.
Filmová místa
- Praha
- Cheb
- Liberec
- Karlovy Vary
- Abertamy
- Rokytnice v Orlických horách
- Pevnost Dobrošov
- Tvrz Hanička
- Pernink
- Červený Hrádek
Obsazení
| Jiří Pleskot | Edvard Beneš |
| Bohumil Pastorek | Klement Gottwald |
| Gunnar Möller | Adolf Hitler |
| Jaroslav Radimecký | Neville Chamberlain |
| Martin Gregor | Édouard Daladier |
| Bořivoj Navrátil | Sergej Sergejevič Alexandrovskij |
| Otakar Brousek | Georges Bonnet |
| Josef Langmiler | Duff Cooper |
| Jiří Holý | plk. Fiala |
| Günter Zschieschow | Karl Hermann Frank |
| Alexander Fred | Joseph Goebbels |
| Rudolf Jurda | Hermann Göring |
| Čestmír Řanda | Gwatkin |
| Werner Ehrlicher | Konrad Henlein |
| Vladimír Šmeral | Milan Hodža |
| Jaroslav Rozsíval | Horák |
| Jaromír Hanzlík | Jiří |
| Jiří Krampol | Karel |
| Vítězslav Jandák | Standa |
| Svatopluk Beneš | Newton |
| Michal Dočolomanský | Jan Šverma |
| Vladimír Hlavatý | Maurice Gamelin |
Externí odkazy
- Dny zrady ve Filmovém přehledu
- Dny zrady na Kinoboxu
- Dny zrady II. v Česko-Slovenské filmové databázi
| Filmy režírované Otakarem Vávrou | |
|---|---|
| 30. léta | Světlo proniká tmou (krátký film) (1930) • Zájezd baťovců do Jugoslávie (reklamní film) (1930) • Výroba moderní obuvi (reklamní film) (1931) • Žijeme v Praze (krátký fejeton) (1934) • Listopad (krátký film) (1935) • Velbloud uchem jehly (1936) • Filosofská historie (1937) • Panenství (1937) • Cech panen kutnohorských (1938) • Na sto procent (reklamní film) (1938) • Dívka v modrém (1939) • Humoreska (1939) • Kouzelný dům (1939) |
| 40. léta | Maskovaná milenka (1940) • Pacientka Dr. Hegla (1940) • Podvod s Rubensem (reklamní film) (1940) • Pohřeb Joži Úprky (dokumentární film) (1940) • Pohádka máje (1940) • Turbina (1941) • Okouzlená (1942) • Přijdu hned (1942) • Šťastnou cestu (1943) • Rozina sebranec (1945) • Vlast vítá (dokumentární film) (1945) • Návrat presidenta Dr. Edvarda Beneše do Prahy (dokumentární film) (1945) • Cesta k barikádám (dokumentární film) (1946) • Nezbedný bakalář (1946) • Předtucha (1947) • Krakatit (1948) • Němá barikáda (1948) • Láska (dokumentární film) (1949) |
| 50. léta | Nástup (1952) • Jan Hus (1954) • Jan Žižka (1955) • Proti všem (1956) • Občan Brych (1958) • První parta (1959) |
| 60. léta | Národní umělec Zdeněk Štěpánek (dokumentární film) (1960) • Policejní hodina (1960) • Srpnová neděle (1960) • Noční host (1961) • Horoucí srdce (1962) • Zlatá reneta (1965) • Romance pro křídlovku (1966) • Třináctá komnata (1968) • Kladivo na čarodějnice (1969) |
| 70. léta | Dny zrady (1973) • Sokolovo (1974) • Osvobození Prahy (1975) • Příběh lásky a cti (1977) |
| 80. léta | Temné slunce (1980) • Putování Jana Amose (1983) • Komediant (1984) • Oldřich a Božena (1984) • Veronika (1985) • Evropa tančila valčík (1989) |
| 90. léta | Lída Baarová pohledem Otakara Vávry (televizní dokumentární film z cyklu GENUS) (1995) |
| 2000 – 2011 | Moje Praha (televizní dokumentární film) (2002) • Hlava kance (videoklip) (2006) |
Portály: Film
