Dolní Čermná
| Dolní Čermná | |
|---|---|
 Kostel sv. Jiří | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | městys |
| Pověřená obec | Lanškroun |
| Obec s rozšířenou působností | Lanškroun (správní obvod) |
| Okres | Ústí nad Orlicí |
| Kraj | Pardubický |
| Historická země | Čechy |
| Stát | Česko Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°58′46″ s. š., 16°33′53″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 371 (2024)[1] |
| Rozloha | 15,00 km²[2] |
| Nadmořská výška | 394 m n. m. |
| PSČ | 561 53 |
| Počet domů | 444 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu městyse | Dolní Čermná 76 561 53 Dolní Čermná [email protected] |
| Starosta | Petr Helekal |
| Oficiální web: www | |
  Dolní Čermná | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 580112 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dolní Čermná (německy Nieder Böhmisch Rothwasser, též i Niedertscherma) je městys v okrese Ústí nad Orlicí, asi 8 km severně od Lanškrouna a 12 km východně od Ústí nad Orlicí. V obci je evidováno 370 adres. Žije zde přibližně 1 400[1] obyvatel.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1304. V minulosti byla Dolní Čermná částí městyse Čermná u Kyšperka. Od 17. září 2009 je opět městysem.[4]
Exulanti
V době pobělohorské obyvatelé Čermné (Horní i Dolní) stáli před volbou buď konvertovat ke katolické víře, nebo ze země odejít. V roce 1737 odešla první skupina Českých bratří (asi 350 lidí) do Českého Rixdorfu v Německu. O pět let později se situace zhoršila, ale obyvatelé Čermné už na výběr neměli. Jezuitské metody rekatolizace (v oblasti působil i Antonín Koniáš) zahrnovaly povinnou docházku na katolické bohoslužby, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků, zákazy pohřbů nekatolíků, tresty aj. Proto během slezských válek utekly celé rodiny, a to pod ochranou vojska pruského krále Fridricha II. Velikého. Hromadnou emigraci nekatolíků organizoval Jan Liberda a zprostředkoval ji generál Christoph Wilhelm von Kalckstein. V dubnu 1742 odešly z Čermné do Münsterbergu např. tyto rodiny: Jan Appl, Jan Bárta, Martin Bednář, Jan Coufal, Martin Dušek, Matěj Dušek, Pavel Jandera...[5] Exulanti z rodiny J. Appla zakládali obec Friedrichův Tábor; Duškovi patřili k zakladatelům Husince,[6] jejich potomek později spoluzakládal Zelov.[7]
Siročinec
V duchu Jednoty bratrské zde Wilhelm Hartwig založil v roce 1867 sirotčinec.[8]
Symboly obce
Svůj současný znak a vlajku má obec Dolní Čermná od roku 2009. Autorem návrhu je Tomáš Zdechovský. Při tvorbě nových symbolů se vycházelo z jediné dochované pečetě obce. Pečeť pochází z roku 1780 a je na ní vyobrazen sv. Jiří přemáhající draka a holubice.[9] Barevnost znaku je podle slov autora odvozena od názvu obce, kde lze najít základ slova červená. Uprostřed je bojující sv. Jiří, jemuž je v Dolní Čermné zasvěcen místní kostel. Sv. Jiří zde propichuje kopím zeleného draka, který má být metaforou ďábla. V hlavě štítu je umístěná letící holubice.[10]
Pamětihodnosti
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Dolní Čermné.
- Kostel svatého Jiří
- Socha svatého Jana Nepomuckého
- Fara
- Kamenný most s nápisem 1308–1861 (Autentičnost letopočtu 1308 není prokázána; pokud by tomu tak bylo, jednalo by se po Kamenném mostu v Písku[p 1] o druhý nejstarší dochovaný kamenný most v Česku.[11][12])
Osobnosti
- Jan Hejčl (1868–1935), římskokatolický teolog, kněz, starozákonní biblista, spisovatel, cestovatel, překladatel Bible a vysokoškolský pedagog
- Čeněk Junek (1894–1928), automobilový závodník
- Bohuslav Coufal (1895–1969), malíř, grafik a ilustrátor
- Cyril Pecháček (1899–1949), dirigent a skladatel
- Jindřich Štyrský (1899–1942), malíř, fotograf, grafik, výtvarník, básník, představitel surrealismu a výtvarný teoretik
- Oldřich Marek (1911–1949), učitel, významný čekoslovenský entomolog
Partnerská města
Dzierżoniów, Polsko
Kazár, Maďarsko
Liptovská Teplička, Slovensko
Velký Berezný, Ukrajina
Části obce
- Dolní Čermná
- Jakubovice
Galerie
-
Dům čp. 224 -
Škola -
Náměstí -
Socha svaté Trojice -
Historická roubená chalupa
Odkazy
Poznámky
- ↑ Od roku 2007 je oficiální název této písecké památky Kamenný most.
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=58323
- ↑ JÍLEK, JAN, 1707-1780. Jan Jílek: krejčí, který chodil s Bohem. 3. vyd. vyd. Vojnův Městec: České studny 142 s. Dostupné online. ISBN 978-80-905574-0-6, ISBN 80-905574-0-6. OCLC 862712751
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Pozváni do Slezska : vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. Praha: KALICH, 2001. 599 pages s. ISBN 80-7017-553-2, ISBN 978-80-7017-553-8. OCLC 57324279 S. 425, 355...
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Zelów : Česká exulantská obec v Polsku. 1. vyd. Praha: Kalich, 2002. 14, 433 pages s. ISBN 80-7017-793-4, ISBN 978-80-7017-793-8. OCLC 52454283 S. 313.
- ↑ VANTOVÁ, Alena. Wilhelm Hartwig [online]. 2015 [cit. 2023-04-27]. Dostupné online.
- ↑ Světili prapor a znak obce. orlicky.denik.cz. 2009-11-11. Dostupné online [cit. 2019-08-29].
- ↑ Dolní Čermná má nový znak a vlajku. www.pardubice.cz [online]. Statutární město Pardubice [cit. 2019-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ MARTÍNEK, Jan. Staré stezky v oblasti Lanškrounska. In: Martínek Jan a kolektiv. Výzkum historických cest v interdisciplinárním kontextu II.. Praha: Centrum dopravního výzkumu, 2014. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-06. Svazek II.. S. 83. Archivováno 6. 12. 2017 na Wayback Machine.
- ↑ JANYŠKOVÁ, Radka. Staré stezky a jejich význam v oblasti Lanškrounska. Olomouc, 2013 [cit. 2017-12-04]. Diplomová práce. Univerzita Palackého, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Aleš Létal. s. 51 a obr. 13. Dostupné online.
Literatura
- PAVELKOVÁ, Šárka. Čermná v proměnách staletí: 1304–2004. 1. vyd. Horní Čermná: Obecní úřad Horní Čermná, 2004. 154 s. ISBN 80-239-2821-X.
- ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Stručně o pobělohorských exulantech. 1. vyd. Praha: Kalich, 2005. ISBN 80-7017-022-0.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dolní Čermná na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Čermná v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Dolní Čermná v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Informace o obci na Lanškrounsko.cz
 | Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Části obce Dolní Čermná | |
|---|---|
| Části obce |
|
Portály: Česko | Geografie
