Dyleňský les

Dyleňský les
Radiokomunikační věž na vrcholu Dyleně

Nejvyšší bod	940 m n. m. (Dyleň)
Rozloha	160 km²

Nadřazená jednotka	Český les
Sousední jednotky	Chebská pánev Smrčiny Podčeskoleská pahorkatina Přimdský les
Podřazené jednotky	Žďárská vrchovina Tišinská vrchovina Třísekerská pahorkatina Dyleňská hornatina

Stát	Česko Česko

Dyleňský les
Horniny	fylit, svor, pararula, ortorula, žula
Povodí	v ČR: Ohře → Labe; Mže → Labe
Souřadnice	49°56′29″ s. š., 12°34′23″ v. d.
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky	IA-1D
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dyleňský les (německy Tillenberger Wald) je geomorfologický podcelek v severní části Českého lesa v okrese Cheb v Karlovarském kraji a okrese Tachov v Plzeňském kraji. Nejvyšším bodem je vrchol Dyleně s nadmořskou výškou 940 m, nejnižší bod leží u vesnice Horní Lažany na severním okraji území v nadmořské výšce 470 m.

Vymezení území

Větší, severní část Dyleňského lesa, leží v okrese Cheb, menší jižní část zasahuje do okresu Tachov. Západní hranici Dyleňského lesa tvoří státní hranice s Německem. Na německém území na něj navazuje Hornofalcký les (německy Oberpfälzer Wald).^[1]

Přírodní poměry

Geomorfologické členění

Na českém území sousedí Dyleňský les (označení 1A-1D) s následujícími geomorfologickými celky: na severu s Chebskou pánví a asi dva kilometry dlouhou hranici se Smrčinami, konkrétně geomorfologickým podcelkem Chebskou pahorkatinou; na východě hraničí s Podčeskoleskou pahorkatinou. Na jihu probíhá severně od Halže ohraničení Dyleňského lesa vůči dalšímu geomorfologickému podcelku Českého lesa – Přimdskému lesu. ^[2]^[1] Podrobné dělení včetně okrsků je uvedené v tabulce.

Geomorfologické členění Českého lesa
ČESKÁ VYSOČINA • Šumavská subprovincie • Českoleská oblast
ČERCHOVSKÝ LES	Haltravská hornatina	Čerchovský hřbet (Čerchov, 1042 m) Smrčský hřbet (Dlouhá skála, 969 m) Bučinsko-černovršský hřbet (Bučina, 860 m) Haltravský hřbet (Škarmanka, 888 m) Staroherštejnský hřbet (Starý Herštejn, 878 m) Modřínovecká vrchovina (Na skále, 691 m)
	Nemanická vrchovina	Lískovecká vrchovina (Nad Zámečkem, 721 m) Plešská hornatina (Velký Zvon, 862 m)
	Ostrovská vrchovina	Šidlákovská vrchovina (Pivoňské hory, 756 m) Bystřická vrchovina (Výšina, 708 m)
KATEŘINSKÁ KOTLINA	nečlení se	nečlení se (Bukáč, 571 m)
PŘIMDSKÝ LES	Málkovská vrchovina	Málkovský hřbet (Přimda, 848 m) Novoveská pahorkatina (bezejmenný, 660 m) Velkodvorská pahorkatina (Lískovský vrch, 710 m)
	Plešivecká vrchovina	Hoštěcká vrchovina (Plešivec, 766 m) Pastvinská vrchovina (Rozsocha, 758 m)
	Havranská vrchovina	Tetřeví vrchovina (Havran, 894 m) Pavlostudenecká vrchovina (Studenecký, 798 m) Sečská vrchovina (Seč, 773 m)
	Rozvadovská pahorkatina	Žebrácká pahorkatina (Březový vrch, 625 m) Lučinská pahorkatina (Peklo, 715 m)
DYLEŇSKÝ LES	Žďárská vrchovina	nečlení se (Na Výšině, 789 m)
	Tišinská vrchovina	Hřebínecká pahorkatina (Hraniční vrch, 731 m) Holinská vrchovina (Tišina, 792 m) Pekelská pahorkatina (654 m)
	Třísekerská pahorkatina	Kamenišťská pahorkatina (Kameniště, 719 m) Krásenská pahorkatina (680 m)
	Dyleňská hornatina	Dyleňsko-čupřinský hřbet (Dyleň, 940 m) Vysocká vrchovina (770 m) Paličská pahorkatina (660 m)
PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Podokrsek • (vrchol)

Geologie

Na území Dyleňského lesa se setkávají dvě geologické jednotky Českého masivu. Severní část je součástí saxothuringika (Sasko-durynské oblasti) a náleží k chebsko-dyleňskému krystaliniku. Převládajícími horninami jsou zde svory a fylity, v nejsevernější části zasahují do území okrajově sedimenty chebské pánve. Jižní část náleží ke geologické jednotce moldanubiku. Převládají zde pararuly a migmatity.^[3]

Nerostné suroviny

Ložisek nerostných surovin jsou zejména v moldanubické oblasti. V linii Zadní Chodov – Stará Voda se nachází projevy tektonické linie nazývané českým křemenným valem. Tektonické pohyby hornin vytvořily podmínky pro vznik ložisek rud. Hornická činnost, která byla významná v minulosti, probíhala v okolí Třech Seker a Zadního Chodova. V okolí Tří seker se nacházela v délce asi 10 km bohatá ložiska měděných rud. Těžily se převážně žíly s chalkopyritem s výrazným podílem stříbra. Počátky dolování jsou kladeny do doby předhusitské. Poblíž zaniklé Slatiny probíhala těžba železných rud. Na Cechu svatého Víta vrcholila na konci 17. století výnosná těžba měděných a stříbrných rud. Tato lokalita stála u zrodu uranového hornictví. Vedle Jáchymova byl Cech svatého Víta druhým ložiskem v rakousko-uherské monarchii, kde byly již v druhé polovině 19. století těženy uranové rudy pro výrobu uranových barviv. Po druhé světové válce geologové prováděli průzkum v okolí Cechu svatého Víta. Výsledkem byl nález uranového ložiska Zadní Chodov.^[4]

Vodstvo

Územím neprotékají významnější vodní toky. Z menších toků v povodí Ohře zde pramení Stebnický potok, Jesenický potok, Šitbořský potok a Paličský potok. Z povodí Mže zde pramení Kosový potok, Hamerský potok, Bahnitý potok, Panský potok, Tichá, Huťský potok a několik menších potoků.^[5]

Sídla

Území Dyleňského lesa je pro svoji odlehlost řídce osídlené. Jediná oblast s rozsáhlejším zalidněním je okolí Tří Seker. K menším sídlům, většinou jen malé vesnice a osady, patří na severu Palič, na severovýchodě území Vysoká na jihu Broumov. Mnohé vesnice při státní hranici s Německem zanikly po druhé světové válce po odsunu německého obyvatelstva a vytvoření hraničního pásma v padesátých letech dvacátého století.^[6] Mezi taková sídla v bezprostřední blízkosti státní hranice patřila např. vesnice Slatina.

Ochrana přírody

V Dyleňském lese se nachází šest maloplošných chráněných území. Z přírodních rezervací to jsou Mechové údolí, Lipovka, Broumovská bučina, Tišina a Bučina u Žďáru. Z přírodních památek je to Žďár u Chodského Újezda.^[7] Jižní část Dyleňského lesa v okrese Tachov, jižně od Broumova, severně od Halže, již leží v CHKO Český les.^[5]

Galerie

Kostel v Paliči
Kostel ve Vysoké
Svatovítský zámek v Broumově
Janovského pramen ve Slatině
Hraniční kámen na státní hranici ve Slatině
Haldy strusky u Chodovské Huti
Rozhledna na Panském vrchu
Památný strom Jasan u Čadilů
Přírodní rezervace Mechové údolí
Přírodní rezervace Broumovská bučina
Přírodní památka Žďár u Chodského Újezda

Reference

↑ ^a ^b MAREK, Miroslav. Dyleňský les a jeho bohatství od A do Z. In: TÁJEK, Přemysl. Časopis Arnika. Mariánské Lázně: Správa CHKO Slavkovský les, 2008. ISSN 1804-1914. Kapitola Geomorfologie a geologické poměry Dyleňského lesa, s. 2–3.
↑ Geomorfologická mapa území [online]. geoportal.gov.cz [cit. 2024-01-16]. Dostupné online.
↑ Geovědní mapy – geologická mapa území [online]. Česká geologická služba [cit. 2024-01-16]. Dostupné online.
↑ HLÁVKA, Jiří. Dyleňský les a jeho bohatství od A do Z. In: TÁJEK, Přemysl. Časopis Arnika. Mariánské Lázně: Správa CHKO Slavkovský les, 2008. ISSN 1804-1914. Kapitola K historii dolování v Dyleňském lese, s. 7–8.
↑ ^a ^b Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2024-01-16]. Dostupné online.
↑ TRÉGLER, Miroslav. Dyleňský les a jeho bohatství od A do Z. In: TÁJEK, Přemysl. Časopis Arnika. Mariánské Lázně: Správa CHKO Slavkovský les, 2008. ISSN 1804-1914. Kapitola Ochrana krajinného rázu, s. 37.
↑ ZAHRADNICKÝ, Jiří; MACKOVČIN, Peter a kol. Chráněná území ČR sv. XI – Plzeňsko a Karlovarsko. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2004. ISBN 80-86064-68-9. S. 151, 154, 456, 457, 480.