Elektronické zabezpečovací zařízení

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Elektronické zabezpečovací zařízení je takové železniční zabezpečovací zařízení, jehož bezpečné logické jádro je tvořeno počítači. Ne každé zabezpečovací zařízení s elektronickým rozhraním je elektronické. Naopak i elektronická zabezpečovací zařízení mohou mít klasické rozhraní pomocí relé.

Elektronická zabezpečovací zařízení mohou být traťová, staniční, přejezdová i vlaková. V zahraničí existují i spádovištní. Mezi nejrozšířenější elektronická zabezpečovací zařízení v České republice patří:

• Elektronický autoblok ABE-1 od společnosti AŽD Praha
• Elektronické přejezdové zabezpečovací zařízení PZZ-EA od společnosti AŽD Praha
• Elektronické stavědlo ESA-11, ESA-22, ESA-33, ESA-44 od společnosti AŽD Praha
• Elektronické stavědlo K-2000 a K-2002 od společnosti Starmon
• Vlakový zabezpečovač SOP-2P pro metro od společnosti AŽD Praha

Elektronická zabezpečovací zařízení pracují obvykle na principu redundantní bezpečnosti "dva ze dvou". To znamená, že stejný výpočet zpracovávají navzájem dva plně autonomní mikropočítače s vlastní real-time diagnostikou. Výsledek je přijat pouze, pokud se informace z obou vláken shodují. Některá zabezpečovací zařízení (SOP-2P) používají architekturu dva ze tří. U této architektury se musí shodnout "dvě vlákna ze tří". Tento princip má výhodu v tom, že v případě selhání jednoho vlákna je toto vlákno odpojeno a systém pokračuje ve struktuře "dva ze dvou".