Frederik Adolf, vévoda z Östergötlandu

Frederik Adolf
vévoda z Östergötlandu
Portrét od Alexandra Roslina, asi 1770
Narození	18. července 1750 Drottningholm, Švédsko Švédsko
Úmrtí	12. prosince 1803 (ve věku 53 let) Montpellier, Francouzská republika Francouzská republika
Pohřben	Q75100692
Rod	Holštýnsko-Gottorpští
Otec	Adolf I. Fridrich Švédský
Matka	Luisa Ulrika Pruská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Princ Frederik Adolf, vévoda z Östergötlandu (švédsky: Fredrik Adolf; 18 července 1750, Drottningholm – 12. prosince 1803, Montpellier) byl švédský princ, nejmladší syn krále Adolfa I. Fridricha Švédského a Luisy Ulriky Pruské, sestry pruského krále Fridricha II. Velikého. Byl mu udělen titul vévoda z Östergötlandu.

Život

V dětství byl Frederik Adolf pod opatrovnictvím Ulricy Schönströmové. Vévoda byl popisován jako „nejkrásnější princ v Evropě“. Jeho matka o něm říkala, že je citlivý a rozmazlený. On a jeho sestra Žofie Albertina byli matčinými oblíbenci a také si byli navzájem oddaní. Během rodinných konfliktů, jako byl následnický skandál, během kterého byla zpochybněna legitimita korunního prince v roce 1778, stál on a jeho sestra na matčině straně proti svým bratrům Karlovi a Gustavovi. Jako dítě měl slabé zdraví a divokou povahu. Jeho vzdělání bylo poněkud nedostatečné.

Frederik se v roce 1762 stal plukovníkem, v roce 1768 generálmajorem, v roce 1774 generálporučíkem, v roce 1775 velitelem pluku Västmanland a v roce 1792 polním maršálem. Během revoluce v roce 1772 dostal od svého bratra Gustava III. za úkol agitovat v Södermanlandu a Östergötlandu.^[1]

Vláda Gustava III.

Dne 8. září 1772 mu byl udělen titul vévoda z Östergötlandu a jeho rezidencí byl Tullgarnský palác.

Během velkého následnického skandálu, takzvané Munckovy aféry v roce 1778, kdy královna vdova Luisa Ulrika zpochybnila legitimitu korunního prince s odkazem na fámy, že Gustav III. přesvědčil Adolfa Fredrika Muncka, aby oplodnil královnu Žofii Magdalenu Dánskou, se Frederik postavil na stranu své matky a hájil ji před králem poukazem na to, že tyto fámy nevymyslela jejich matka, ale byly ve společnosti velice rozšířené, a svému bratru králi údajně řekl: „Mluví o tom celé město. Lidé věří, že nejsi tak úplně muž, a že z tohoto důvodu jsi přemluvil královnu do styku s jiným mužem, aby jsi měl dědice Království.“^[2] Byl to právě Frederik, kdo přesvědčil Luisu Ulriku, aby přijmula Gustava III. na své smrtelné posteli v roce 1782.^[1]

Jeho švagrová Hedvika Šlesvicko-Holštýnsko-Gottorpská ho popisovala jako krásného, s výraznýma očima a bezstarostnou povahou. Gustav III. údajně neměl vysoké mínění o jeho inteligenci.^[1] Frederik byl čestným členem Královské švédské akademie výtvarných umění a občas projevoval opravdový zájem o záležitosti akademie, stejně jako o vedení västmanlandského pluku.^[1] Hodně času trávil na venkově na svém panství, Tullgarnu.

Frederik v roce 1788 sloužil v rusko-švédské válce ve Finsku. Během bitvy u Hoglandu si Frederik přál poslat svému bratrovi, vévodovi Karlovi, posily. Tomu bylo zabráněno a Frederik na protest proti Gustavu III., o kterém hovořil jako o tyranovi, opustil armádu.^[1] V roce 1789 se zapojil do plánovaného puče své švagrové s cílem sesadit panovníka. Na podzim roku 1789 Hedvika plánovala sesadit Gustava III. z trůnu a na jeho místo dosadit svého manžela vévodu Karla. Jejím ideálem byla švédská ústava z roku 1772. Spolupracovala s princem Frederikem Adolfem a Gustafem Adolfem Reuterholmem. Plánem bylo donutit Karla, aby se stal symbolem opozice. Když však nadešel čas, aby Karel začal jednat, odmítl, což v podstatě převrat zastavilo.

Vláda Gustava IV. Adolfa

V roce 1800 Frederik Adolf ze zdravotních důvodů opustil Švédsko a odcestoval do Německa a poté do Francie. Zemřel v Montpellier ve Francii v roce 1803.

Osobní život

Princ Frederik Adolf je historicky nejznámější pro svůj milostný život. Nikdy se neoženil a ceremoniální povinnosti jeho manželky vykonávala jeho sestra Žofie Albertina. Několikrát se zasnoubil, ale ke sňatku nakonec nikdy nedošlo. Poprvé požádal o ruku hraběnku Ullu von Höpken, ale ta už byla provdána za jiného. V roce 1774 požádal o ruku sestřenici své bývalé lásky, hraběnku Sophii von Fersen, dceru Axela von Fersena staršího a sestru Axela von Fersena mladšího, údajného milence Marie Antoinetty. Ona i její otec odmítli, protože se báli, že by s ní jeho bratr a matka, která se zdráhala se sňatkem souhlasit, špatně zacházeli, a protože byla již zasnoubená. V letech 1778 až 1795 žil ve šťastném vztahu s baletkou Sophie Hagmanovou, která byla u dvora velmi oblíbená a měl s ní dceru Sophii Frederiku. V roce 1780 dočasně ukončil svůj vztah s Hagmanovou a požádal o ruku šlechtičnu Margarethu Lovisu Wrangelovou, se kterou se neformálně zasnoubil. Král dal souhlas k sňatku pod podmínkou, že bude odložen o rok, během kterého byla Wrangelová poslána do Skánie s tím, že jeho bratr si sňatek do roka rozmyslí. To se také stalo a Frederik Adolf se v roce 1781 vrátil k Hagmanové. Poté, co jeho vztah s Hagmanovou skončil, požádal v roce 1797 o ruku britskou princeznu Augustu Žofii Hannoverskou a poté, co skončil jeho vztah s Euphrosyne Löfovou, požádal v roce 1801 o roku kuronskou vévodkyní Dorotheu von Medem, ale ani jeden z těchto sňatků se nakonec neuskutečnil.

Vývod z předků

Zdroj:^[3]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prince Frederick Adolf, Duke of Östergötland na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Frederik Adolf, vévoda z Östergötlandu na Wikimedia Commons

Švédští princové
Generace začínají od potomků Gustava I. z dynastie Vasa, pokračují přes Falcko-Zweibrückenskou dynastii, Holštýnsko-Gottorpskou a Bernadotte
1. generace	Erik XIV. • Jan III. • Magnus • Karel • Sten • Karel IX.
2. generace	Zikmund III. Vasa • Gustav • Henrik • Arnold • Ludvík • Gustav • Jan • Gustav II. Adolf • Karel Filip
3. generace	Vladislav IV. Vasa# • Kryštof Vasa# • Jan Kazimír# • Jan Kazimír II. Vasa# • Jan Albert Vasa# • Karel Ferdinand Vasa# • Alexandr Karel Vasa#
4. generace	Zikmund Kazimír# • Jan Zikmund# • Karel XI.
5. generace	Karel XII. • Gustav • Ulrich • Fridrich • Karel Gustav • Frederik I.~
6. generace	Adolf I. Fridrich*
7. generace	Gustav III. • Karel XIII. • Frederik Adolf
8. generace	Gustav IV. Adolf • Karel Gustav • Karel Adolf • Karel August* • Karel XIV.*, **
9. generace	Gustav Gustavsson Vasa • Karel Gustav • Oskar I.**
10. generace	Ludvík Vasa • Karel XV.** • Gustav** • Oskar II.** • August**
11. generace	Karel Oskar** • Gustav V.** • Oskar Bernadotte** ^ • Karel** • Evžen**
12. generace	Gustav VI. Adolf** • Vilém** • Erik** • Karel Bernadotte^
13. generace	Gustav Adolf • Sigvard Bernadotte^ • Bertil • Karel Jan^ • Lennart Bernadotte^
14. generace	Karel XVI. Gustav
15. generace	Karel Filip • Daniel***
16. generace	Nicolas • Oskar • Alexandr • Gabriel • Julian
* princ adopcí nebo volbou, ** také norský princ, *** ztratil titul kvůli nerovnému sňatku, # také princ polský a litevský, ~ princ švédský rodem i sňatkem, *** švédský princ pouze sňatkem