Ivana Janů

JUDr. Ivana Janů
Místopředsedkyně Ústavního soudu ČR
Ve funkci:
9. listopadu 1993 – 9. února 2002
Soudkyně Ústavního soudu ČR
Ve funkci:
16. září 2004 – 16. září 2014
3. předsedkyně
Úřadu pro ochranu osobních údajů
Ve funkci:
26. srpna 2015 – 31. srpna 2020
PředchůdceIgor Němec
NástupceJiří Kaucký
Poslankyně Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci:
1. ledna 1993 – 9. listopadu 1993
Poslankyně České národní rady
Ve funkci:
6. února 1990 – 31. prosince 1992[1]
Stranická příslušnost
ČlenstvíKDU-ČSL (1972–1993)
Narození14. března 1946 (78 let)
Plazy
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materUniverzita Karlova
Profesepolitička, soudkyně a podnikový právník
NáboženstvíČeskobratrská církev evangelická
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ivana Janů (* 14. března 1946 Plazy) je česká politička a soudkyně, počátkem 90. let 20. století poslankyně České národní rady a Poslanecké sněmovny za KDU-ČSL, pak soudkyně i místopředsedkyně Ústavního soudu. V letech 2015 až 2020 byla předsedkyní Úřadu pro ochranu osobních údajů.[2]

Biografie

Pochází ze zemědělské rodiny. Z politických důvodů jí bylo zabráněno ve studiu na střední škole a nastoupila proto k podniku Zemědělské stavby Praha. Až roku 1962 dostala od zaměstnavatele doporučení ke studiu na střední škole. Maturovala roku 1966 na SPŠ stavební. Doktorát práv získala v oboru mezinárodního práva veřejného na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze v roce 1974 (v roce 1972 zde promovala). V období let 1973–1983 působila jako právnička ve Výzkumném ústavu vodohospodářském, v letech 1983–1989 byla vedoucím podnikovým právníkem u stavebního podniku VDS Instav – Praha.[3][4]

Po sametové revoluci se v únoru 1990 stala poslankyní České národní rady za Československou stranu lidovou v rámci procesu kooptací do ČNR.[5] Mandát obhájila krátce poté v řádných volbách v roce 1990, jako kandidátka za platformu KDU (aliance Československé strany lidové a dalších křesťanských skupin).[6] Opětovně byla zvolena ve volbách v roce 1992, tentokrát za KDU-ČSL (nástupkyně Československé strany lidové). Zvolena byla za obvod Praha. Zasedala v zahraničním výboru a v mandátovém a imunitním výboru.[7][8] Spolupracovala na tvorbě české Ústavy.[4] Byla rovněž vedoucí delegace českého parlamentu v Radě Evropy.[3] V té době byla také aktivní členkou hlavního výboru a předsednictva Masarykova demokratického hnutí.

Od vzniku samostatné České republiky v lednu 1993 byla ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. Zde zasedala do listopadu 1993, kdy v důsledku svého nástupu do Ústavního soudu rezignovala na poslanecký mandát.[9] Soudkyní a místopředsedkyní Ústavního soudu byla jmenována prezidentem Václavem Havlem dne 9. listopadu 1993.[4]

V roce 1996 kromě toho působila jako lektorka se zaměřením na transformaci ve střední a východní Evropě po pádu totalitárních režimů na Ohio University v USA a v roce 2001 byla zvolena soudkyní ad litem Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii.[4] Kvůli tomu 9. února 2002 dočasně odešla z českého ústavního soudu.[10] 16. září 2004 se k Ústavnímu soudu vrátila, jmenoval ji prezident Václav Klaus.[4][11]

Jako ústavní soudkyně patřila Ivana Janů spíše ke konzervativně orientovaným osobnostem soudu. Po obě funkční období se profilovala především na kauzách, které se týkaly vyrovnávání se s totalitní minulostí a problematiky související s transformačními procesy. Jednalo se například o nálezy reagující na protiústavní regulaci nájemného a související nečinnost zákonodárce (nález Pl. ÚS 20/05 a navazující stanovisko pléna Pl. ÚS-st. 27/09) nebo rozhodnutí kritizující parlament za nečinnost ve věci církevních restitucí (nález Pl. ÚS 9/07). Nepřehlédnutelná jsou rovněž její odlišná stanoviska (celkově jich za obě funkční období uplatnila 67) k rozhodnutím Ústavního soudu ve věcech týkajících se amnestijního rozhodnutí prezidenta Václava Klause, v nichž Ivana Janů vyjádřila ostrý nesouhlas s rozhodováním většiny soudu, jež odmítla ústavní přezkum (Pl. ÚS 4/13 a Pl. ÚS 14/13).[12]

V roce 2003 KDU-ČSL uvedla Ivanu Janů jako kandidátku této strany na post českého zástupce v Evropské komisi.[13] Roku 2014 získala ocenění Právník roku v oboru občanská a lidská práva a právo ústavní.[14]

Usnesením Senátu Parlamentu ČR č. 186 ze dne 22. července 2015 byla navržena prezidentu republiky na funkci předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů. Nominovaly ji kluby KDU-ČSL, ANO a Starostové. Ve své kandidátské řeči mj. uvedla, že soukromí je ohroženo množstvím informací, které jsou o lidech shromažďovány a mnohdy vzájemně propojovány v různých registrech a úložištích, vlastní neopatrností při užívání sociálních sítí a novými technologiemi, a že bychom neměli připustit, aby možnosti nových technologií otevíraly ještě šířeji dveře našeho soukromí a pohlcovaly zbytky toho, co jsme ještě z pohodlnosti, naivity či neinformovanosti neodevzdali ke zveřejnění dobrovolně. Zdůraznila nezbytnost zachování nezávislosti úřadu, zároveň by však měl respektovat rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu.[15] Prezident Miloš Zeman ji do funkce jmenoval 26. srpna.[2]

Mandát předsedkyně Úřadu pro ochranu osobních údajů vykonávala do konce srpna 2020, jejím nástupcem se stal Jiří Kaucký.[16][17]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Do zániku Československa v prosinci 1992, pak ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu České republiky.
  2. ↑ a b Úřad na ochranu soukromí má novou ředitelku. Zeman jmenoval Ivanu Janů. iDNES.cz [online]. 2015-08-26 [cit. 2015-08-26]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Zpráva ČTK: Životopisy Ivany Janů a Evy Zarembové, vydání: 13.10.1993, Čas vydání: 18:39, ID: 19931013D01637.
  4. ↑ a b c d e Ivana Janů [online]. Ústavní soud České republiky [cit. 2012-10-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-27. 
  5. ↑ jmenný rejstřík [online]. psp.cz [cit. 2012-10-08]. Dostupné online. 
  6. ↑ Volby do České národní rady konané ve dnech 8. - 9.6.1990 [online]. volby.cz [cit. 2012-10-27]. Dostupné online. 
  7. ↑ Volby do České národní rady konané ve dnech 5. - 6.6.1992 [online]. volby.cz [cit. 2012-10-27]. Dostupné online. 
  8. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-10-27]. Dostupné online. 
  9. ↑ Ivana Janů [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-10-27]. Dostupné online. 
  10. ↑ Zpráva ČTK: Soudkyně Janů odchází z Ústavního soudu k mezinárodnímu tribunálu, Datum vydání: 8.2.2002, Čas vydání: 16:10, ID: 20020208E03368.
  11. ↑ Zpráva ČTK: Prezident Klaus jmenoval Janů ústavní soudkyní, Datum vydání: 16.9.2004, Čas vydání: 11:36, ID: 20040916F00742.
  12. ↑ POSPÍŠIL, Ivo. Ústavní soud se loučí s další výraznou osobností českého ústavního soudnictví, JUDr. Ivanou Janů [online]. Brno: Ústavní soud České republiky, 2014-09-15 [cit. 2015-07-23]. Dostupné online. 
  13. ↑ Zpráva ČTK: HN, Právo: Lidovci chtějí v Evropské komisi soudkyni Janů, Datum vydání: 10.12.2003, Čas vydání: 00:58, ID: 20031210E00130.
  14. ↑ Oficiální výsledková listina – Právník roku 2014 [online]. epravo.cz [cit. 2015-08-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24. 
  15. ↑ V čele úřadu hlídajícího soukromí bude bývalá ústavní soudkyně Janů. iDNES.cz [online]. 2015-07-23 [cit. 2015-07-23]. Dostupné online. 
  16. ↑ Předsedkyně Ivana Janů završila svůj pětiletý mandát [online]. Úřad pro ochranu osobních údajů, 2020-09-01 [cit. 2020-09-07]. Dostupné online. 
  17. ↑ Jiří Kaucký se ujal funkce předsedy ÚOOÚ [online]. Úřad pro ochranu osobních údajů, 2020-09-01 [cit. 2020-09-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Medailonek na stránkách Ústavního soudu Archivováno 13. 6. 2020 na Wayback Machine.
Soudci Ústavního soudu České republiky
Jmenovaní Václavem Havlem
Iva Brožová (1993–1999) • Vojtěch Cepl (1993–2003) • Vladimír Čermák (1993–2003) • Vojen Güttler (1993–2003, 2003 znovu jmenován Václavem Klausem) • Miloš Holeček (1993–2003) • Pavel Holländer (1993–2003, 2003 znovu jmenován Václavem Klausem) • Vladimír Jurka (1993–2003) • Zdeněk Kessler (1993–2003) • Vladimír Klokočka (1993–2003) • Vladimír Paul (1993–2002) • Antonín Procházka (1993–2003) • Vlastimil Ševčík (1993–2002) • Eva Zarembová (1993–2003) • Ivana Janů (1993–2002, 2004 znovu jmenována Václavem Klausem) • Pavel Varvařovský (1994–2004) • Jiří Malenovský (2000–2004) • Eliška Wagnerová (2002–2012) • František Duchoň (2002–2012) • Jiří Mucha (2003–2013)
Jmenovaní Václavem Klausem
Miloslav Výborný (2003–2013) • Vojen Güttler (2003–2013) • Pavel Holländer (2003–2013) • Pavel Rychetský (2003–2013, 2013 znovu jmenován Milošem Zemanem) • Dagmar Lastovecká (2003–2013) • Jan Musil (2003–2013, 2014 znovu jmenován Milošem Zemanem) • Jiří Nykodým (2003–2013) • Stanislav Balík (2004–2014) • Michaela Židlická (2004–2014) • Ivana Janů (2004–2014) • Vlasta Formánková (2005–2015) • Vladimír Kůrka (2005–2015)
Jmenovaní Milošem Zemanem
Pavel Rychetský (2013–2023) • Jaroslav Fenyk (2013–2023) • Jan Filip (2013–2023) • Milada Tomková (2013–2023) • Vladimír Sládeček (2013–2023) • Ludvík David (2013–2023) • Kateřina Šimáčková (2013–2021) • Radovan Suchánek (2013–2023) • Jan Musil (2014–2019) • Jiří Zemánek (2014–2024) • Vojtěch Šimíček (od 2014) • Tomáš Lichovník (od 2014) • David Uhlíř (od 2014) • Jaromír Jirsa (od 2015) • Josef Fiala (od 2015) • Pavel Šámal (od 2020) • Jan Svatoň (od 2023)
Jmenovaní Petrem Pavlem
Josef Baxa (od 2023) • Jan Wintr (od 2023) • Daniela Zemanová (od 2023) • Kateřina Ronovská (od 2023) • Veronika Křesťanová (od 2023) • Lucie Dolanská Bányaiová (od 2023) • Zdeněk Kühn (od 2023) • Milan Hulmák (od 2024)
Předsedové jsou uvedeni tučně.
Předsedové Úřadu pro ochranu osobních údajů
Karel Neuwirt (2000–2005) • Igor Němec (2005–2015) • Ivana Janů (2015–2020) • Jiří Kaucký (od 2020)