Johann Schober

Johann Schober
Spolkový kancléř Rakouska
Ve funkci: září 1929 – září 1930
Prezident	Wilhelm Miklas
Předchůdce	Ernst Streeruwitz
Nástupce	Karl Vaugoin
Ve funkci: 21. června 1921 – 31. května 1922
Prezident	Michael Hainisch
Předchůdce	Michael Mayr
Nástupce	Ignaz Seipel
Vicekancléř Rakouska
Ve funkci: 1930 – 1932
Kancléř	Otto Ender Karl Buresch
Předchůdce	Richard Schmitz
Nástupce	Franz Winkler
Spolkový ministr zahraničí Rakouska
Ve funkci: 1930 – 1932
Předchůdce	Ignaz Seipel
Nástupce	Karl Buresch
Ve funkci: září 1929 – září 1930
Předchůdce	Ernst Streeruwitz
Nástupce	Ignaz Seipel
Ve funkci: 21. června 1921 – 31. května 1922
Předchůdce	Michael Mayr
Nástupce	Walter Breisky
Stranická příslušnost
Členství	Křesťansko-sociální strana
Narození	14. listopadu 1874 Perg
Úmrtí	19. srpna 1932 (ve věku 57 let) Baden
Alma mater	Vídeňská univerzita
Profese	politik, diplomat, právník a esperantista
Ocenění	čestný doktor Vídeňské univerzity
Commons	Johann Schober
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Johann Schober (14. listopadu 1874 Perg – 19. srpna 1932 Baden) byl rakouský policejní důstojník a trojnásobný kancléř Rakouska.

Kariéra

Ve službách rakouské policie pracoval v roce 1918, těsně před pádem habsburské monarchie se stal jejím prezidentem. Zachovával loajalitu vůči Rakousku po rozpadu Rakousko-Uherska, přesto však zajistil císaři Karlu I. a jeho rodině bezpečný odchod ze země.

V roce 1921 se stal kancléřem a zároveň ministrem zahraničí, následující rok však musel mandát na jeden den opustit. Mezinárodní uznání získal za svou práci v policejní správě, často je považován za „otce Interpolu“. V roce 1923 svolal, coby vídeňský policejní prezident, druhý kongres Mezinárodní organizace kriminální policie. Na zasedání bylo dohodnuto, že účastníci vytvoří policejní organizaci, která zabezpečí policejní spolupráci v kriminálně-policejní oblasti mezi smluvními státy organizace. Tak vznikl Interpol.

Do funkce kancléře se vrátil jako ministr zahraničí v letech 1929–1930 a poté jako vicekancléř v letech 1930–1932, pracoval ve službách Karla Vaugoina, Otta Endera a Karla Buresche. V březnu 1931 začal projednávat celní unii s Německem, ale na nátlak Francie a Československa od vyjednávání odstoupil.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Johann Schober na Wikimedia Commons
• (německy) Životopis
• (německy) Schober, Johann biografie

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Kancléři Rakouska
První republika	Karl Renner (1918–1920) • Michael Mayr (1920–1921) • Johann Schober (1921–1922) • Walter Breisky (1922) • Johann Schober (1922) • Ignaz Seipel (1922–1924) • Rudolf Ramek (1924–1926) • Ignaz Seipel (1926–1929) • Ernst Streeruwitz (1929) • Johann Schober (1929–1930) • Carl Vaugoin (1930) • Otto Ender (1930–1931) • Karl Buresch (1931–1932) • Engelbert Dollfuss (1932–1934) • Kurt Schuschnigg (1934–1938) • Arthur Seyß-Inquart (1938)
Druhá republika	Karl Renner (1945) • Leopold Figl (1945–1953) • Julius Raab (1953–1961) • Alfons Gorbach (1961–1964) • Josef Klaus (1964–1970) • Bruno Kreisky (1970–1983) • Fred Sinowatz (1983–1986) • Franz Vranitzky (1986–1997) • Viktor Klima (1997–2000) • Wolfgang Schüssel (2000–2007) • Alfred Gusenbauer (2007–2008) • Werner Faymann (2008–2016) • Reinhold Mitterlehner (2016) • Christian Kern (2016–2017) • Sebastian Kurz (2017–2019) • Brigitte Bierleinová (2019–2020) • Sebastian Kurz ( 2020–2021) • Alexander Schallenberg (2021) • Karl Nehammer (od 2021)

Ministři zahraničí Rakouska
Habsburská monarchie	Jan Kryštof z Bartensteina (1727–1753) • Antonín Corfitz z Ulfeldu (1742–1753) • Václav Antonín z Kounic-Rietbergu (1753–1792) • Jan Filip Cobenzl (1792–1793) • Johann Amadeus Thugut (1793–1800) • Ferdinand z Trauttmansdorffu (1800–1801) • Jan Ludvík Cobenzl (1801–1804)
Rakouské císařství	Jan Ludvík Cobenzl (1804–1805) • Jan Filip Stadion (1805–1809) • Klemens Václav Metternich (1809–1848) • Karl Ludwig Ficquelmont (1848) • Johann von Wessenberg (1848) • Felix ze Schwarzenbergu (1848–1852) • Karl Ferdinand Buol-Schauenstein (1852–1859) • Johann Rechberg-Rothenlöwen (1859–1864) • Alexandr Mensdorff-Pouilly (1864–1866) • Friedrich von Beust (1866–1867)
Rakousko-Uhersko	Friedrich von Beust (1867–1871) • Gyula Andrássy st. (1871–1879) • Heinrich Karl von Haymerle (1879–1881) • Benjámin Kállay (1881) • Gustav Kálnoky (1881–1895) • Agenor Gołuchowski ml. (1895–1906) • Alois Lexa von Aehrenthal (1906–1912) • Leopold Berchtold (1912–1915) • István Burián (1915–1916) • Ottokar Czernin (1916–1918) • István Burián (1918) • Gyula Andrássy ml. (1918) • Ludwig von Flotow (1918)
První Rakouská republika a Rakouský stát	Victor Adler (1918) • Otto Bauer (1918–1919) • Karl Renner (1919–1920) • Michael Mayr (1920–1921) • Johann Schober (1921–1922) • Walter Breisky (1922) • Leopold Hennet (1922) • Alfred Grünberger (1922–1924) • Heinrich Mataja (1924–1926) • Rudolf Ramek (1926) • Ignaz Seipel (1926–1929) • Ernst Streeruwitz (1929) • Johann Schober (1929–1930) • Ignaz Seipel (1930) • Johann Schober (1930–1932) • Karl Buresch (1932) • Engelbert Dollfuß (1932–1934) • Stephan Tauschitz (1934) • Egon Berger-Waldenegg (1934–1936) • Kurt Schuschnigg (1936) • Guido Schmidt (1936–1938) • Wilhelm Wolf (1938)
Druhá Rakouská republika	Karl Gruber (1945–1953) • Leopold Figl (1953–1959) • Bruno Kreisky (1959–1966) • Lujo Tončić-Sorinj (1966–1968) • Kurt Waldheim (1968–1970) • Rudolf Kirchschläger (1970–1974) • Erich Bielka (1974–1976) • Willibald Pahr (1976–1983) • Erwin Lanc (1983–1984) • Leopold Gratz (1984–1986) • Peter Jankowitsch (1986–1987) • Alois Mock (1987–1995) • Wolfgang Schüssel (1995–2000) • Benita Ferrerová-Waldnerová (2000–2004) • Ursula Plassniková (2004–2008) • Michael Spindelegger (2008–2013) • Sebastian Kurz (2013–2017) • Karin Kneisslová (2017–2019) • Alexander Schallenberg (2019–2021) • Michael Linhart (2021) • Alexander Schallenberg (od 2021)