Kamenná Horka

Tento článek je o obci v okrese Svitavy. O části města Krásná Lípa v okrese Děčín pojednává článek Kamenná Horka (Krásná Lípa).
Kamenná Horka
Sousoší Nejsv.Trojice před býv.obchodem. Zde napříč silnicí prochází hranice mezi Čechami a Moravou, přičemž obchod je na Moravě.
Sousoší Nejsv.Trojice před býv.obchodem. Zde napříč silnicí prochází hranice mezi Čechami a Moravou, přičemž obchod je na Moravě.
Znak obce Kamenná HorkaVlajka obce Kamenná Horka
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecSvitavy
Obec s rozšířenou působnostíSvitavy
(správní obvod)
OkresSvitavy
KrajPardubický
Historická zeměMorava + Čechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°44′17″ s. š., 16°31′26″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel365 (2023)[1]
Rozloha15,74 km²[2]
Nadmořská výška521 m n. m.
PSČ568 02
Počet domů112 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduKamenná Horka 29
568 02 Svitavy 2
[email protected]
StarostkaLucie Podborská
Oficiální web: www.obeckamennahorka.cz
Kamenná Horka
Kamenná Horka
Další údaje
Kód obce578215
Kód části obce411132
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kamenná Horka (německy Hermersdorf) je obec v okrese Svitavy, rozkládající se po obou stranách historické česko-moravské zemské hranice asi 6 km jihovýchodně od centra Svitav. Jedná se o typickou, z východu na západ asi 4 km dlouhou, lesní lánovou ves v oblasti tzv. Hřebečska, tedy v území od 13. století do roku 1945 obývaného převážně Němci. Dnes je součástí Mikroregionu Svitavsko. Žije zde 365[1] obyvatel.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1270. Původně se jednalo o dvě těsně sousedící vesnice s identickým českým úředním názvem Kamenná Horka, přičemž jedna ležela na Moravě a tvořila samostatnou obec s německým úředním názvem Mährisch Hermersdorf,[4] zatímco druhá ležela v Čechách, nesla německý úřední název Böhmisch Hermersdorf,[5] a dlouho tvořila osadu s vlastním katastrem, náležející k obci Koclířovu. Tato česká část se roku 1934[6] stala rovněž samostatnou obcí. Ke sloučení obou obcí došlo k 18. prosinci 1950.[7] Dodnes se však jedná o dvě samostatná katastrální území s vlastní zástavbou, přičemž podstatně větší Moravská Kamenná Horka má v současnosti výměru 1327,88 ha, zatímco menší Česká Kamenná Horka má výměru 248,12 ha. Katastr moravské části měl původně do roku 1952 rozlohu 1356 hektarů[8] a náležela k němu také menší jihovýchodní část nedaleké osady Hřebče, která potom byla k 1. lednu 1953[9] přičleněna ke k. ú. Koclířov.

Pamětihodnosti

  • Kostel svaté Máří Magdaleny
  • Pozdně gotická zvonice
  • Zbořená barokní fara (postupná rekonstrukce - nová střecha 2009)
  • Svobodný dvůr (zbytky hospodářských budov)
  • Drobná kaplička ve středu obce (vyrabovaná - celková oprava v r. 2009)
  • Kamenný kříž před zvonicí s datem 1836.
  • Opuková barokní hřbitovní zeď zbořená a nahrazená 2006 betonovou se žulovými valouny
  • Sloupová boží muka v poli za kostelem, vyzděná z drobných kamínků
  • Socha Nejsvětější Trojice při farské cestě (od bývalé fary k faře v Koclířově)
  • Sousoší Nejsvětější Trojice před bývalým obchodem (s nevhodně doplněnou hlavou jedné ze soch). Nápis: GEORGIVS / SCHLEGEL / 1757 a RENOVIRT / A. HAUPT / 1935.
  • Několik dochovaných usedlostí z 18. stol.

Kamenná deska usazená do vnější zdi kostela svaté Máří Magdaleny. V horní a dolní části desky německo-latinský nápis s daty 1590 a 1597. Uprostřed desky klečí modlící se žena s růžencem v ruce nad erbem před postavou Krista na kříži. U zdi kostela svaté Máří Magdaleny umístěn hraniční kámen s nápisem z roku 1754.

Kamenný (pískovcový) náhrobek s reliéfem kalichu, kříže a knihy u zdi kostela svaté Máří Magdaleny na hřbitově faráře Johana Zechy (nar. 18. 10. 1813, zemř. 29. 3. 1879). Částečně poškozený v letech 2006 a 2007.

Věž Českých radiokomunikací pro televizní vysílání z roku 1989 má výšku 96 m a stojí východně nad obcí ve svahu Hřebečského hřbetu.

Obyvatelstvo

(stav vždy k 1. 1. daného roku)

rok 1971 1981 1991 2001 2011
počet obyvatel[10] 367 333 312 299 300

Doprava

V obci je zavedena v pracovní dny pravidelná autobusová doprava.

Nejbližší železniční stanice je zastávka Svitavy-Lány, osobní vlaky směr Česká Třebová a Letovice.

Turistika

  • žlutá turistická značka - prochází spodní (západní) částí obce (Svitavy-Lány - Kamenná Horka - Na Šestáku - U Vančurovy louky - Horecký hřbet, rozcestní s červenou značkou)
  • červená turistická značka - prochází horní (východní) částí obce (Březová nad Svitavou - Rudná - Kamenná Horka - Hřebeč - Helvíkov - Anenská Studánka - Palice, rozcestí)
  • cyklotrasa č. 4204 - vede po silnici ze Svitav přes celou obec do Hřebče
  • cyklotrasa č. 4029 - prochází v horní části obce po zpevněné komunikaci

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. http://www.zwittau.de/orte/hermersdorf/hermersdorf.htm#zumaehrischhermersdorf Mährisch Hermersdorf
  5. http://www.zwittau.de/orte/hermersdorf/hermersdorf.htm#zuboehmischhermersdorf Böhmisch Hermersdorf
  6. Statistický lexikon obcí v zemi České. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1934. Kapitola Změny nastalé v době tisku - I. Změny v rozloze obcí., s. 454. 
  7. Úřední list republiky Československé - II. díl oznamovací, ročník 1951, číslo 25, strana 231
  8. http://archivnimapy.cuzk.cz/cio/data/ciom/_cio_vp/m1145-1VP_025.jpg[nedostupný zdroj]
  9. částka 28 Úředního listu republiky Československé ze dne 28. února 1953
  10. Český statistický úřad

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Města, městyse a obce okresu Svitavy
Banín • Bělá nad Svitavou • Bělá u Jevíčka • Benátky • Bezděčí u Trnávky • Biskupice • Bohuňov • Bohuňovice • Borová • Borušov • Brněnec • Březina • Březinky • Březiny • Březová nad Svitavou • Budislav • Bystré • Cerekvice nad Loučnou • Čistá • Desná • Dětřichov • Dětřichov u Moravské Třebové • Dlouhá Loučka • Dolní Újezd • Gruna • Hartinkov • Hartmanice • Horky • Horní Újezd • Hradec nad Svitavou • Chmelík • Chornice • Chotěnov • Chotovice • Chrastavec • Janov • Janůvky • Jaroměřice • Jarošov • Javorník • Jedlová • Jevíčko • Kamenec u Poličky • Kamenná Horka • Karle • Koclířov • Korouhev • Koruna • Křenov • Kukle • Kunčina • Květná • Lavičné • Linhartice • Litomyšl • Lubná • Makov • Malíkov • Městečko Trnávka • Mikuleč • Mladějov na Moravě • Morašice • Moravská Třebová • Nedvězí • Němčice • Nová Sídla • Nová Ves u Jarošova • Oldřiš • Opatov • Opatovec • Osík • Pohledy • Polička • Pomezí • Poříčí u Litomyšle • Příluka • Pustá Kamenice • Pustá Rybná • Radiměř • Radkov • Rohozná • Rozhraní • Rozstání • Rudná • Rychnov na Moravě • Řídký • Sádek • Sebranice • Sedliště • Sklené • Slatina • Sloupnice • Staré Město • Stašov • Strakov • Suchá Lhota • Svitavy • Svojanov • Široký Důl • Študlov • Telecí • Trpín • Trstěnice • Tržek • Třebařov • Újezdec • Útěchov • Vendolí • Vidlatá Seč • Víska u Jevíčka • Vítějeves • Vlčkov • Vranová Lhota • Vrážné • Vysoká • Želivsko
legenda: město, městys.
Autoritní data Editovat na Wikidatech