Kulířov

Kulířov
Rybník na návsi
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Blansko
Obec s rozšířenou působností	Blansko (správní obvod)
Okres	Blansko
Kraj	Jihomoravský
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°22′46″ s. š., 16°50′49″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	161 (2024)[1]
Rozloha	3,41 km²[2]
Katastrální území	Kulířov
Nadmořská výška	538 m n. m.
PSČ	679 06
Počet domů	106 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Kulířov 130 679 06 Jedovnice [email protected]
Starosta	Mgr. Marek Veselý
Oficiální web: www.kulirov.cz
Kulířov
Další údaje
Kód obce	581836
Kód části obce	77046
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Kulířov se nachází v okrese Blansko v Jihomoravském kraji. Žije zde 161^[1] obyvatel.

Název

Nejstarší písemný doklad (1349) je německý a má podobu Kylein. Německé jméno asi bylo odvozeno od českého Chylín a to od osobního jména Chyla (jehož základem bylo chylý - "křivý"). Význam místního jména pak byl "Chylův majetek". Později byla vesnice opuštěna, obnovena byla pod jménem Kuléřov. Základem nového jména bylo osobní jméno Kuléř (totožné s obecným kuléř/kulíř - "výrobce koulí"). Snad se jednalo o jméno prvního osadníka obnovené vsi.^[4]

Historie

Obec Kulířov byla založena v 2. polovině 13. století pány z Holštejna, avšak první písemná zmínka pochází z roku 1349. Obec se tehdy nazývá Kylein, v roce 1371 Cholerzow a roku 1511 Kuléřov. Vesnice byla od husitských válek pustá, ale v polovině 16. století byla obnovena. Roku 1567 držel vesnici Vilém Jedovnický ze Želetavy. Téhož roku Kulířov koupil Bernard Drnovský z Drnovic a připojil ji k rájeckému panství. Od roku 1661 vlastnili obec Rogendorfové, od roku 1763 Salmové.

Na počátku 17. století zde bylo 22 domů, z nich byly po třicetileté válce 4 pusté. V roce 1793 zde bylo už 51 domů s 233 obyvateli. Roku 1846 šlo o 80 domů a 550 obyvatel. Roku 1883 byla postavena škola. O deset let později byl založen sbor dobrovolných hasičů a obecní knihovna.^[5]

Za 2. světové války se stala obec součástí tzv. Vyškovské střelnice a byla násilně vystěhovaná německými okupanty. Po válce se mohli obyvatelé vrátit zpět do poškozené vesnice.

Obyvatelstvo

Ke sčítání lidu roku 2011 bylo v obci sečteno 185 obyvatel.^[6] K 1. lednu 2020 obec čítala 163 obyvatel.^[7] Svého největšího počtu obyvatel od roku 1910 obec dosáhla při prvorepublikovém sčítání lidu roku 1921, kdy čítala 684 obyvatel.^[8]

Pamětihodnosti

• Kaple svaté Anny

Osobnosti

• František Hodaň (1867–1950), rolník a dlouholetý starosta obce
• Jan Sedlák (povstalec) (1895–1945), štábní strážmistr četnictva přidělený k uniformované obecní policii a oběť nacismu. Patřil k 21 lidem popraveným po Přerovském povstání na vojenské střelnici v Olomouci-Lazcích.^[9]
• Josef Kala (1917–1992), salesián-koadjutor,^[10] misionář v Číně, internován komunisty.^[11]

Odkazy

Reference

Související články

• Římskokatolická farnost Lipovec u Blanska

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kulířov na Wikimedia Commons
• Kulířov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky
• Kaple sv. Anny

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.