Leśnica

Leśnica
Náměstí v Leśnici
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	50°25′45″ s. š., 18°10′52″ v. d.
Stát	Polsko Polsko
Vojvodství	Opolské
Okres	Strzelce
Gmina	Leśnica
Leśnica / Leschnitz
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	14,5 km²
Počet obyvatel	2 555
Hustota zalidnění	176,2 obyv./km²
Etnické složení	Poláci, Slezané, Němci
Náboženské složení	římští katolíci a další
Správa
Starosta	Łukasz Jastrzembski
Oficiální web	www.lesnica.pl
Adresa obecního úřadu	ul. 1 Maja 9 47-150 Leśnica
Telefonní předvolba	+48 77
PSČ	47-150
Označení vozidel	OST
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Leśnica (německy Leschnitz, v letech 1936–1945 Bergstadt) je město v jižním Polsku v Opolském vojvodství v okrese Strzelce, sídlo stejnojmenné gminy. Leží na historickém území Horního Slezska v nejzápadnější části Slezské vysočiny. Sousedí na západě se Zdzieszowicemi a na severu s Horou Svaté Anny (Góra Świętej Anny). V roce 2019 mělo 2 555 obyvatel.^[1] Při posledním sčítání lidu (2011) se jich 25,7 % hlásilo k německé národnosti^[2] a město je od roku 2006 oficiálně dvojjazyčné.

Dějiny

Leśnica je považována za jedno z nejstarších měst ve Slezsku. Městská práva jí udělil Kazimír I. Opolský v roce 1217.

Sdílela osud Opolského knížectví, potažmo v letech 1313–1460 Střeleckého, tedy byla až do roku 1742 součástí Zemí Koruny české. Po první slezské válce připadla Prusku a na území německého státu (Německého císařství, Výmarské republiky, Třetí říše) se nacházela až do roku 1945, kdy byla připojena k socialistickému Polsku.

V roce 1429 byla vypálena husitskými vojsky Prokopa Holého během jejich tažení do Slezska (viz spanilá jízda).

V 19. století došlo k rozdělení Leśnice na čtyři správní jednotky: městskou obec Stadtgemeinde Leschnitz tvořenou historickým jádrem, venkovskou obec Landgemeinde Ksienzowiesch (později Freidorf) zahrnující západní předměstí nyní polsky nazývané Księża Wieś, svobodné fojtství Freivogtei Leschnitz a statek Gutsbezirk Leschnitz Freivogtei. Do jednoho celku byly opět sloučeny v roce 1935.

V hornoslezském plebiscitu v březnu 1921 se 78,9 % obyvatel (dohromady ve všech správních jednotkách) vyslovilo pro setrvání v Německu.^[3] Brzy nato se oblast Hory Svaté Anny stala jedním z hlavních bojišť třetího hornoslezského povstání (viz bitva u Annabergu) a Leśnica byla na několik týdnů obsazena propolskými povstalci.

V rámci nacistické kampaně za odstranění zeměpisných názvů slovanského původu došlo v roce 1936 k dočasnému přejmenování městečka na Bergstadt (doslova Horské město).

Jakožto součást etnicky smíšeného opolského regionu nebyla Leśnica po druhé světové válce podrobena důslednému odsunu autochtonní německé populace a v 90. letech se stala střediskem aktivit německé menšiny a baštou její politické reprezentace Mniejszość Niemiecka – Deutsche Minderheit. K německé národnosti se hlásilo v roce 2002 28,17 % (včetně národností slezské a neuvedené činil podíl národností jiných než polská 35,6 %)^[4] a v roce 2011 25,7 %^[2] obyvatel. Roku 2006 byla zavedena dvojjazyčnost.

V roce 2000 byl zastaven provoz na železniční trati Kandřín-Kozlí – Leśnica – Strzelce Opolskie vybudované ve 30. letech 20. století.

Galerie

Pomnik Powstańców Śląskich (Pomník slezských povstalců)
Plovárna v Leśnici
Kostel sv. Trojice

Odkazy

Reference

↑ Polsko v číslech – údaje Hlavního statistického úřadu PR
↑ ^a ^b Údaje pro celou gminu Leśnica/Leschnitz podle: Portál Němců v Polsku: „Další výsledky sčítání lidu“, 15.1.2015 Archivováno 18. 2. 2021 na Wayback Machine.
↑ Výsledky plebiscitu v okrese Groß-Strehlitz podle obcí
↑ Hlavní statistický úřad PR: Národnostní deklarace podle obcí