Loučná (řeka)

Loučná
Loučná v Litomyšli
Základní informace
Délka toku	80,3 km
Plocha povodí	724,2 km²
Průměrný průtok	4,43 m³/s
Světadíl	Evropa
Hydrologické pořadí	1-03-02-001
Pramen
Svitavská pahorkatina, Česko 49°45′55,2″ s. š., 16°22′57,9″ v. d. 516,4 m n. m.
Ústí
do Labe u Sezemic 50°3′35″ s. š., 15°49′23″ v. d. 217,9 m n. m.
Protéká
Česko Česko (Pardubický kraj – Litomyšl, Vysoké Mýto, Dašice, Sezemice)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe
Geodata
OpenStreetMap	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Loučná (německy Lautschna) je řeka v Pardubickém kraji, levostranný přítok Labe. Délka toku činí 80,3 km.^[1] Plocha povodí měří 724,2 km².^[2]^{[pozn 1]}

Průběh toku

Loučná protéká městy Litomyšl, Vysoké Mýto, Dašice a Sezemice. U Sezemic Loučná ústí zleva do Labe v nadmořské výšce 217,9 m.^[1]

Řeka pramení ve Svitavské pahorkatině v nadmořské výšce 516,4 m^[1], na okraji obce Karle, zhruba 5 km západně od Svitav. Protéká Loučenskou tabulí, skloněnou k severu a výrazně členěnou hlubokými údolími vodních toků. Před obcí Chmelík do ní přitéká potok Květná. Pak pokračuje přes obec Trstěnice (název této obce dříve nesla i sama řeka) a dále protéká obcí Čistá, kde do ní přitéká Jalový potok. Obcí Benátky pak Loučná vtéká do města Litomyšl. V oblasti středního a dolního toku přítoky Loučné napájejí četné rybníky; největší z nich jsou Velký zálešský (45,8 ha)^[1] a Chobot (42,1 ha)^[1] u Vysokého Mýta a Lodrant u Jaroslavi. V Litomyšli zásobuje Loučná vodou rybník Velký Košíř. Za tímto rybníkem z řeky odbočuje Mlýnský potok a vlévá se do ní Kornický potok. Mlýnský potok zásobuje vodou rybníky Malý Košíř, Borec a Šotka u obce Tržek.

Významným levostranným přítokem Loučné je u obce Cerekvice nad Loučnou řeka Desná, jež pramení ve výšce 690 m u obce Borová nedaleko Poličky. Z rybníků pak do Loučné přitéká voda zpět do řeky Kornickým potokem.

Dále Loučná protéká osídlením V lukách (obec Nová Sídla). Před obcí Cerekvice nad Loučnou přitéká do Loučné Končinský potok. Za Cerekvicemi řeka protéká okolo obce Hrušová a následně osídlením Valcha. Mezi ním a Sárovcem (město Vysoké Mýto) se tok řeky rozděluje na dvě části – levý tok protéká osídlením Spálenec. Za Sárovcem do řeky vtéká Sloupnický potok. Dále řeka protéká osídlením Soukenická Valcha a pokračuje přes osídlení Jangelec. Za ním do ní vtéká Betlémský potok a rozděluje se na dva toky. Pravý, který se stále jmenuje řeka Loučná a obtéká město okolo části města Na vinicích a Lipová, se u stadionu spojuje zpět do jednoho toku. Levý tok pod názvem Mlýnský potok teče přes část města Visnarov a následně protéká částí města a za stadionem se spojuje s pravým tokem a pokračuje pod jménem Loučná. Oba toky propojuje ještě jeden tok bez jména.

Na řece Loučné nejsou žádné přehrady; před jejím ústím jsou četné jezy.

Větší přítoky

Největším přítokem Loučné je říčka Desná, jejíž délka činí 30,6 km.^[1] Průměrná hustota říční sítě činí 0,84 km/km².^[3]

Jalový potok, zleva, ř. km 65,9^[4]
Desná, zleva, ř. km 54,7^[5]
Končinský potok, zprava, ř. km 53,1^[6]
Sloupnický potok, zprava, ř. km 45,2^[5]
Lodrantka, zprava, ř. km 6,9^[4]
Zadní Lodrantka, zprava, ř. km 2,7^[7]

Kanál Zminka spojuje Chrudimku s Loučnou.

Vodní režim

Průměrný průtok u ústí činí 4,43 m³/s.^[8]

Průměrné dlouhodobé měsíční průtoky Loučné (m³/s) ve stanici Dašice:^[9]

Průměrné měsíční průtoky Loučné (m³/s) ve stanici Dašice v roce 2014:^[9]

Hlásné profily:^[10]^[11]^[12]

místo	říční km	plocha povodí	průměrný průtok (Q_a)	stoletá voda (Q₁₀₀)	poznámky
Litomyšl	61,6	145,25 km²	0,46 m³/s	46,8 m³/s	aktualizace 2023
Cerekvice nad Loučnou	52,9	355,95 km²	1,61 m³/s	68,9 m³/s	aktualizace 2023
Dašice	7,2	625,41 km²	3,40 m³/s	100,0 m³/s	aktualizace 2023

N-leté průtoky v Litomyšli:^[10]

N-leté průtoky	Q₁	Q₅	Q₁₀	Q₅₀	Q₁₀₀
Q [m³/s]	3,24	11,3	16,9	35,7	46,8

N-leté průtoky v Cerekvici nad Loučnou:^[11]

N-leté průtoky	Q₁	Q₅	Q₁₀	Q₅₀	Q₁₀₀
Q [m³/s]	8,78	23,0	31,3	55,9	68,9

N-leté průtoky v Dašicích:^[12]

N-leté průtoky	Q₁	Q₅	Q₁₀	Q₅₀	Q₁₀₀
Q [m³/s]	15,4	37,0	49,0	82,9	100

Historie

První záznamy o řece pochází z 12. století, kde je pojmenována jako „flumen Trstenice“. V 16. století se jí říkalo „řeka, která od Trstenice teče“. Místní prameny řeku dlouho pojmenovávají jednoduše jako řeka. Jméno Loučná uvádí až Václav Hájek a to na jejím dolním toku, to následně přebírá Pavel Stránský v 17. století, během tohoto století se jí taky říká „řeka Mejtská“, „Hohenmauth Wasser“ a v Schallerově topografii „Mejtskej potok“. Mezi lidmi se jí začíná Loučná říkat až v 18. století, první záznamy o tom jsou z městské knihy vydané 1712, založené roku 1676. Na počátku 19. století se jí nazývá taky Mejtnice nebo Mejtnička.^[13]

Mlýny

Mlýny jsou seřazeny po směru toku řeky.

Konšelský mlýn – Litomyšl, okres Svitavy, kulturní památka, zanikl
Panský mlýn – Litomyšl, okres Svitavy, zanikl

Zajímavosti

Ve středověku byla Loučná známá pod názvem Trstenice, tj. řeka tekoucí trstím (rákosím)^[14]. Dodnes z tohoto názvu zbylo jen pojmenování obce na jejím horním toku.
Podél toku řeky vedla tzv. Trstenická stezka, jedna z hlavních cest spojujících Čechy a Moravu.

Odkazy

Poznámky

↑ Bývá též uváděna hodnota 724,7 km² (viz Reference − Základní charakteristiky toku Loučná a jeho povodí)

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f Základní charakteristiky toku Loučná a jeho povodí [online]. [cit. 2011-08-03]. Dostupné online.
↑ Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2013-04-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05.
↑ HEIS VÚV T. G. M. – Hustota říční sítě Loučné [online]. [cit. 2014-10-04]. Dostupné online.
↑ ^a ^b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 73) [online]. [cit. 2013-11-01]. Dostupné online.
↑ ^a ^b HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 75) [online]. [cit. 2013-11-01]. Dostupné online.
↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 72) [online]. [cit. 2013-11-01]. Dostupné online.
↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 78) [online]. [cit. 2013-11-01]. Dostupné online.
↑ Geografický, hydrologický a vodohospodářský přehled v povodí Labe [online]. [cit. 2011-08-03]. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}
↑ ^a ^b Povodí Labe – Zpráva o hodnocení množství povrchových vod (str. 87) [online]. [cit. 2015-10-16]. Dostupné online.
↑ ^a ^b Evidenční list hlásného profilu stanice Litomyšl [online]. [cit. 2023-07-25]. Dostupné online.
↑ ^a ^b Evidenční list hlásného profilu stanice Cerekvice nad Loučnou [online]. [cit. 2023-07-25]. Dostupné online.
↑ ^a ^b Evidenční list hlásného profilu stanice Dašice [online]. [cit. 2023-07-25]. Dostupné online.
↑ Ivan Honl, Přehled místopisného názvosloví Choceňská, II – hydrografické názvy, Listy Orlického muzea, 1966. (názvy v 19. st.)
↑ Andrle Augustin, Osobnosti Vysokého Mýta, kap. Vysoké Mýto