Nástupnický stát

ikona
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Konkrétní problémy: rozšířit text, aby článek nebyl de facto seznamem, vyřešit propojení s iw, dle enwiki není spojení úplně správné
ikona
Faktická přesnost tohoto článku byla zpochybněna.
Podrobnější zdůvodnění najdete v diskusi. Prosíme, neodstraňujte tuto zprávu, dokud nebudou pochybnosti vyřešeny.

Pro vkladatele šablony: Na diskusní stránce zdůvodněte vložení šablony.

Nástupnický stát je v pojetí mezinárodního práva stát, který nahradil zaniklý stát (tedy předcházející) a převzal jeho mezinárodní závazky a právní odpovědnost. Nástupnický stát vznikne zánikem předchozího státu, například odtržením (secesí) části území nebo jeho úplným zhroucením (dismembratio), respektive jeho sukcesí. Sukcese států je speciálním případem právního nástupnictví a upravuje ji řada mezinárodních úmluv.

Příklady

Rakousko-Uhersko

Podrobnější informace naleznete v článku Zánik Rakousko-Uherska.

Původní stát

  • Rakousko-Uhersko

Nástupnické státy

Svaz sovětských socialistických republik

Původní stát

Nástupnické státy[zdroj⁠?]

  • Arménie
  • Ázerbájdžán
  • Bělorusko
  • Estonsko[1]
  • Gruzie
  • Kazachstán
  • Kyrgyzstán
  • Litva[2]
  • Lotyšsko[3]
  • Moldavsko
  • Ruská federace
  • Tádžikistán
  • Turkmenistán
  • Ukrajina
  • Uzbekistán

Československo

Podrobnější informace naleznete v článku Zánik Československa.

Původní stát: Česká a Slovenská Federativní Republika - zanikla 31. prosince 1992[4]

Nástupnické státy[5]

  • Česká republika
  • Slovenská republika - svrchovaná od 1. ledna 1993[6]

Česká republika a Slovenská republika jsou nejen nástupnickými státy zaniklého Československa, ale především jsou právně totožné se stejnojmennými republikami, které existovaly již v rámci federace (tedy nejsou jejich „nástupci“, protože tyto republiky nezanikly).

Jugoslávie

Z Jugoslávie (SFRJ) začátkem devadesátých let 20. století v několikaletém konfliktu podstupně odcházely původní svazové republiky (znovu)zakládáním vlastních států:

  • 25. června 1991 vyhlásily nezávislost Slovinsko a Chorvatsko
  • 8. září 1991 vyhlásila nezávislost Republika Makedonie
  • 5. března 1992 vyhlásila nezávislost Bosna a Hercegovina, přičemž okolními státy byl tento akt akceptován až 14. prosince 1995 podpisem Daytonských smluv.

Zbývající svazové republiky Srbská a Černohorská změnily přijetím nové ústavy 27. dubna 1992 název společného státu na Svazová republika Jugoslávie. 4. února 2003 proběhla v souvislosti s rozsáhlou decentralizací další změna názvu na Státní společenství Srbsko a Černá Hora. 3. června 2006 ze společenství vystoupila Černá Hora, na což bezprostředně, 5. června 2006, reagovalo deklarací nezávislosti i samo Srbsko, jako poslední z bývalé Jugoslávie (čímž fakticky zůstalo jejím nástupnickým státem).

17. února 2008 vyhlásila nezávislost na Srbsku Kosovská republika, která ale v současnosti (2017) není uznávána ještě ani všemi demokratickými státy, přičemž samo Srbsko její existenci od počátku neuznává.

Poznámky

  1. Estonsko se nepovažuje za nástupnický stát SSSR.
  2. Litva se nepovažuje za nástupnický stát SSSR.
  3. Lotyšsko se nepovažuje za nástupnický stát Sovětského svazu.
  4. článek 1 ústavního zákona č. 542/1992 Sb. o zániku České a Slovenské Federativní Republiky
  5. Článek 1 ústavního zákona č. 542/1992 Sb. o zániku České a Slovenské Federativní Republiky
  6. Ústava Slovenské republiky jako svrchovaného státu nabyla účinnosti již 1. října 1992, viz čl. 156 Ústavy.

Externí odkazy

  • Zánik Rakousko-Uherska po první světové válce Archivováno 14. 7. 2014 na Wayback Machine.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • NKC: ph198675
  • GND: 4328855-8
  • NLI: 987007531738405171