Norderstedt

Norderstedt
Radnice a centrum města
Radnice a centrum města
Norderstedt – znak
znak
Poloha
Souřadnice53°42′ s. š., 9°58′48″ v. d.
Nadmořská výška29 m n. m.
StátNěmeckoNěmecko Německo
Spolková zeměŠlesvicko-Holštýnsko
Zemský okresSegeberg
Norderstedt
Norderstedt
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha58,1 km²
Počet obyvatel74 574 (2012[1])
Hustota zalidnění1284 obyv./km²
Správa
StarostaHans-Joachim Grote (CDU)
Vznik1970
Oficiální webwww.norderstedt.de
Adresa obecního úřaduRathausallee 50
22846 Norderstedt
PSČ22844–22851
Označení vozidelSE
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Norderstedt je město v německé spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko. Jedná se o největší město zemského okresu Segeberg a po Kielu, Lübecku, FlensburguNeumünsteru o páté největší město spolkové země. Norderstedt sousedí na jihovýchodě s Hamburkem, tvoří součást Metropolitního regionu Hamburk a součást hamburské aglomerace. Město Norderstedt vzniklo v rámci regionální územní reformy v roce 1970 sloučením čtyř samostatných měst Friedrichsgabe, Garstedt, Glashütte a Harksheide. V roce 2012 zde žilo přes 74 tisíc obyvatel.

Historie

Město Norderstedt vzniklo v rámci regionální územní reformy 1. ledna 1970 sloučením do té doby čtyř samostatných měst. Součástí Nordestedtu se tak stala města Friedrichsgabe a Garstedt ležící v zemském okrese Pinneberg a města Glashütte a Harksheide nacházející se na území zemského okresu Stormarn. Nově vzniklé město se pak stalo součástí zemského okresu Segeberg.

Nejstarší a hospodářsky nejvíce rozvinutým městem byla část Garstedt. První zmínka o tomto městu pochází z dokumentů obchodní komory Hamburku z roku 1370. Od 15. století měla na rozvoj města vliv také jeho poloha na celní hranici mezi Hamburkem a Holštýnskem. Garstedt se nacházel na okraji rašeliniště poblíž dalšího města Harksheide a oproti ostatním městům v okolí zde byla kvalitnější půda. V roce 1887 zde byl vybudován první větrný mlýn a o dva roky později, v roce 1889, zde vznikla farnost s malým kostelem. Na počátku 20. století žilo v Garstedtu 1327 obyvatel, roku 1939 to bylo již 4869 obyvatel.

První zmínka o obci Harksheide pochází z roku 1374. Do roku 1693 se jednalo o nevolnickou zemědělskou osadu, jež tvořila součást obce Tremsbüttel. Obec se stala následně součástí Pruska a nikdy se zde nevyvinulo městské centrum. Později se stalo Harksheide předměstím Hamburku. Pro další rozvoj Harksheide mělo později vliv napojení na podzemní dráhu nedalekého Hamburku. V roce 1939 zde žilo přes 2800 obyvatel. Roku 1950 získalo Harksheide městské centrum, když byl v okolí místního kostela vybudován trh a také radnice, která do roku 1980 sloužila jako radnice pro celé město Norderstedt.

Město Glashütte neslo původně název Tangstedter Heide a bylo volným sdružením zemědělských hospodářství a panství, později se stalo součástí Pruska. Glashütte se rozléhalo v blízkosti rašelinišť, která měla vliv na rozvoj obce. V roce 1921 byla obec napojena na podzemní dráhu Hamburku a o rok později zde byla do provozu uvedena věznice. Roku 1933 vznikl v Glashütte jeden z prvních koncentračních táborů Nacistického Německa. V roce 1939 zde žilo přes 1300 obyvatel.

Nejmladším městem dnešního Norderstedtu je bývalé samostatné město Friedrichsgabe (doslova Frederikův dárek), které bylo založeno v roce 1821 obchodníkem z Altony Johannem Danielem Lawaetzem. Název města odkazuje na dánskéhonorského krále Frederika VI., který byl současně také šlesvickým vévodou a poskytl pozemky pro založení osady. V roce 1873 byla osada sloučena se sousedními pruskými obcemi Meeschensee, Haslohfurth a Dreibeken. Na počátku 20. století zde žilo přibližně 400 obyvatel.

V průběhu 80.90. let minulého století vznikalo v Norderstedtu nové městské centrum, tato část získala později název Norderstedt-Mitte. Městské centrum zde po sloučení čtyř samostatných měst v roce 1970 neexistovalo. Kromě řady obytných a administrativních budov zde vzniklo například nákupní centrum a město bylo napojeno na linku U1 hamburského metra.

Doprava

Stanice metra Norderstedt Mitte

Okolo města Norderstedtu prochází dálnice A7, ze které je možno dostat se do jižní části města výjezdem 21 Hamburg-Schnelsen-Nord na území Hamburku nebo výjezdem 23 Quickborn do severní části města. Nejbližším letištěm je Letiště Hamburk, jehož vzletová a přistávací dráha číslo 33 se rozprostírá také na území Norderstedtu. Město samotné není napojené na železniční síť Deutsche Bahn, prostřednictvím linky U1 je napojeno na síť metra v Hamburku. Jízda z hlavního nádraží v Hamburku do stanice Norderstedt Mitte trvá přibližně 40 minut.

Sport

Partnerská města

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Norderstedt na německé Wikipedii a Norderstedt na anglické Wikipedii.

  1. Bevölkerung der Gemeinden in Schleswig-Holstein 4. Quartal 2012 [XLS]. Statistisches Amt für Hamburg und Schleswig-Holstein, 2012 [cit. 2014-07-19]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Norderstedt na Wikimedia Commons
  • (německy) (anglicky) Oficiální webové stránky města
Města a obce zemského okresu Segeberg
  1. Alveslohe
  2. Armstedt
  3. Bad Bramstedt
  4. Bad Segeberg
  5. Bahrenhof
  6. Bark
  7. Bebensee
  8. Bimöhlen
  9. Blunk
  10. Boostedt
  11. Bornhöved
  12. Borstel
  13. Bühnsdorf
  14. Daldorf
  15. Damsdorf
  16. Dreggers
  17. Ellerau
  18. Fahrenkrug
  19. Föhrden-Barl
  20. Fredesdorf
  21. Fuhlendorf
  22. Geschendorf
  23. Glasau
  24. Gönnebek
  25. Groß Kummerfeld
  26. Groß Niendorf
  27. Groß Rönnau
  28. Großenaspe
  29. Hagen
  30. Hardebek
  31. Hartenholm
  32. Hasenkrug
  33. Hasenmoor
  34. Heidmoor
  35. Heidmühlen
  36. Henstedt-Ulzburg
  37. Hitzhusen
  38. Högersdorf
  39. Hüttblek
  40. Itzstedt
  41. Kaltenkirchen
  42. Kattendorf
  43. Kayhude
  44. Kisdorf
  45. Klein Gladebrügge
  46. Klein Rönnau
  47. Krems II
  48. Kükels
  49. Latendorf
  50. Leezen
  51. Lentföhrden
  52. Mönkloh
  53. Mözen
  54. Nahe
  55. Negernbötel
  56. Nehms
  57. Neuengörs
  58. Neversdorf
  59. Norderstedt
  60. Nützen
  61. Oering
  62. Oersdorf
  63. Pronstorf
  64. Rickling
  65. Rohlstorf
  66. Schackendorf
  67. Schieren
  68. Schmalensee
  69. Schmalfeld
  70. Schwissel
  71. Seedorf
  72. Seth
  73. Sievershütten
  74. Stipsdorf
  75. Stocksee
  76. Strukdorf
  77. Struvenhütten
  78. Stuvenborn
  79. Sülfeld
  80. Tarbek
  81. Tensfeld
  82. Todesfelde
  83. Trappenkamp
  84. Travenhorst
  85. Traventhal
  86. Wahlstedt
  87. Wakendorf I
  88. Wakendorf II
  89. Weddelbrook
  90. Weede
  91. Wensin
  92. Westerrade
  93. Wiemersdorf
  94. Winsen
  95. Wittenborn
nezařazené území: Forstgutsbezirk Buchholz
Znak zemského okresu
Autoritní data Editovat na Wikidatech