Nothosaurus

Nothosaurus Stratigrafický výskyt: Evropa, střední trias (zhruba před 230 miliony let)
Typický vzhled notosaura
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci
Třída	plazi (Reptilia)
Nadřád	Sauropterygia
Řád	Nothosauroidea
Nadčeleď	Nothosauroidea
Čeleď	Nothosauridae
Podčeleď	Nothosaurinae Nopcsa, 1923
Rod	Nothosaurus Münster, 1834
Druhy
N. mirabilis Münster, 1834 (typus) N. cymatosauroides Sanz, 1983 N. edingerae Schultze, 1970 N. giganteus Münster, 1834 N. haasi Rieppel et al., 1997 N. jagisteus Rieppel, 2001 N. juvenilis Edinger, 1921 N. marchicus Koken, 1893 N. rostellatus Shang, 2006 N. tchernovi Haas, 1980 N. winterswijkensis Albers and Rieppel, 2003 N. yangjuanensis Jiang et al., 2006 N. youngi Li and Rieppel, 2004 N. procerus Münster, 1834
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nothosaurus ("falešný ještěr") byl rod masožravého vodního plaza, který žil během období triasu.^[1] Na délku měřil asi 3 metry a patřil tak k velkým zástupcům své skupiny. Byl relativně hojný a rozšířený – jeho fosilie byly objeveny v Evropě, v Africe, Číně, Rusku, Maďarsku a na území Izraele.^[2] Žil zhruba před 230 miliony lety. Notosauři byly v triasu velmi rozšíření (např. rody Lariosaurus nebo Keichousaurus).^[3]

Vzezření a způsob života

Měl dlouhou a malou lebku se zubatými čelistmi, díky nim Nothosaurus chytal ryby. Měl dlouhý krk a ocas, štíhlé tělo s čtyřmi nohami. Na nohou měl plovací blány. Přední nohy měl kratší než zadní, což je znak, který je užitečnější při pohybu na souši než při plavání ve vodě. To znamená, že zřejmě značnou část doby trávil na pobřeží, stejně jako například dnešní tuleni. Způsobem života se podobal tomuto savci a živil se i stejnou potravou.

V roce 2022 byl v Číně (provincie Jün-nan) popsán nový druh tohoto rodu, Nothosaurus luopingensis.^[4]

Synomyma

Nothosaurus je znám už od roku 1834 a byl objeven po celé Evropě a vědci v průběhu času vytvořili mnoho synomym:

Chondriosaurus Meyer, 1838

Chonchriosaurus Meyer, 1838

Chonchiosaurus Meyer, 1834

Dracodontosaurus Agassiz, 1846

Dracosaurus Agassiz, 1846

Dracosaururus Romer, 1966

Elmosaurus Huene, 1957

Kolposaurus Skuphos, 1893

Menodon Meyer, 1838

Oligolycus Fristch, 1894

Opeosaurus Meyer, 1847

Paranothosaurus Peyer, 1939

Shingyisaurus Young, 1965

Odkazy

Reference

↑ Nicole Klein, Stefan Eggmaier & Hans Hagdorn (2022). The redescription of the holotype of Nothosaurus mirabilis (Diapsida, Eosauropterygia)--a historical skeleton from the Muschelkalk (Middle Triassic, Anisian) near Bayreuth (southern Germany). PeerJ. 10: e13818. doi: https://doi.org/10.7717/peerj.13818
↑ Martin Segesdi & Attila Ősi (2021). Sauropterygian remains from the Middle Triassic of Villány, Hungary--new information on the aquatic reptile fauna of Tisza Megaunit (Triassic southern Eurasian shelf region). Palaeobiodiversity and Palaeoenvironments (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1007/s12549-020-00480-x
↑ Jun-ling Liao, Tian Lan, Guang-hui Xu, Ji Li, Yan-jiao Qin, Ming-sheng Zhao, Yu-lan Li and Yue Wang (2021). Tooth Structure and Replacement of the Triassic Keichousaurus (Sauropterygia, Reptilia) From South China. Frontiers in Ecology and Evolution. 9: 741851. doi: https://doi.org/10.3389/fevo.2021.741851
↑ SHANG Qing-Hua, LI Chun & WANG Wei (2022). Nothosaurus luopingensis n. sp. (Sauropterygia) from the Anisian, Middle Triassic of Luoping, Yunnan Province, China. Vertebrata Palasiatica. doi: 10.19615/j.cnki.2096-9899.220524

Literatura

Eva M. Griebeler & Nicole Klein (2019). Life‐history strategies indicate live‐bearing in Nothosaurus (Sauropterygia). Palaeontology. doi: https://doi.org/10.1111/pala.12425
D. Surmik, M. Dulski, B. Kremer & J. Szade & R. Pawlicki (2019). Iron-mediated deep-time preservation of osteocytes in a Middle Triassic reptile bone. Historical Biology. doi: https://doi.org/10.1080/08912963.2019.1599884