Pšovka
Tento článek je o říčce. O části Mělníka pojednává článek Pšovka u Mělníka.
| Pšovka | |
|---|---|
 Pšovka protékající Mělníkem, u aut. nádraží. | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 31 km |
| Plocha povodí | 158 km² |
| Průměrný průtok | u ústí 0,78 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Hydrologické pořadí | 1-12-03-004 |
| Pramen | |
| u Blatců 50°29′45,46″ s. š., 14°37′23,17″ v. d. 308 m n. m. | |
| Ústí | |
| do Labe 50°21′40,98″ s. š., 14°27′37,67″ v. d. 156 m n. m. | |
| Protéká | |
Česko Česko (Liberecký kraj, Středočeský kraj – Lhotka, Malý Újezd, Velký Borek, Mělník) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Severní moře, Labe | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pšovka (v místním nářečí Šopka) je říčka v severní části středních Čech, pravostranný přítok Labe. Je dlouhá 31 km. Plocha jejího povodí měří 158 km².[1]
Průběh toku
Potok pramení v nadmořské výšce 308 m na území obce Blatce v českolipském okrese pod hradem Houska v Houseckém dole v nadmořské výšce asi 310 m a svým tokem, směřujícím od severu k jihu, vytváří v pískovcových horninách Kokořínský důl, hlavní osu jihovýchodní části CHKO Kokořínsko – Máchův kraj . Protéká zde Konrádovským a Kokořínským dolem, kde zásobuje vodou řadu rybníků a tůní, z nichž nejznámější je Harasov s koupalištěm.[1] Po jeho opuštění se u Mělnické Vrutice stáčí k západu a protéká městem Mělníkem, v jehož místní části Pšovce v nadmořské výšce 156 m ústí do Labe.
Vzhledem k příhodným geologickým podmínkám a minimálnímu znečištění sídelními a hospodářskými odpadními vodami je oblast středního povodí Pšovky, zvláště pak jejího levého přítoku Řepínského potoka, významným vodárenským zdrojem. Z podzemních vrtů se zde jímá pitná voda pro velkou část okresů Mělník a Kladno, rovněž i pro část Prahy.
Přítoky
- zprava – Žebrák
- zleva – Řepínský potok
Chráněná území
Části nivy jsou od roku 1996 součástí významné přírodní rezervace Mokřady Liběchovky a Pšovky, zapsané jako lokalita chráněného mokřadu v Ramsarské úmluvě. Oblast mokřadů u pramenů potoka byla v roce 1995 vyhlášena jako přírodní památka Prameny Pšovky.[2] Oblasti na dolním toku u Mělníka jsou chráněné jako národní přírodní památka Polabská černava a přírodní památka Dolní Pšovka.
Vodní režim
Průměrný průtok u ústí činí 0,78 m³/s.
Pšovku dnes lze v části dolního toku považovat za občasný tok kvůli nadměrným odběrům středočeských vodáren v Mělnické Vrutici. Proto vznikla i petice, která má za cíl stávající situaci zlepšit.[zdroj?]
Mlýny
Mlýny jsou seřazeny po směru toku řeky.
- Hlučovský mlýn – Jestřebice, okres Mělník, kulturní památka
- Vodní mlýn Mlčeň – Kokořínský Důl, okres Mělník, kulturní památka
- Mlýn Kroužek – Nebužely, okres Mělník, kulturní památka
- Vodní mlýn Štampach – Střemy, okres Mělník, kulturní památka
- Polabský mlýn – Pšovka, okres Mělník, kulturní památka
Galerie
-
Průtok tunelem Skalního (Tubožského) mlýna v Tuboži -
Horní tok Pšovky v Konrádově na Českolipsku -
Tubožský rybník je součástí PP Prameny Pšovky -
Hlučovská tůň -
Mokřady jihozápadně od Vojtěchova
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pšovka na Wikimedia Commons - Říčce Pšovce hrozí vyschnutí – Mělnický deník, 8. 4. 2010
- Publikace I. - Putování s říčkou PŠOVKOU Kokořínskem (2007) – vlastní náklad spolku, 22. 2. 2012
