Palatální aproximanta

Obrázek znaku IPA
Číslo IPA153
Znak IPAj
Znak SAMPAj
zvuk Zvuková ukázka

Palatální aproximanta je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích. V mezinárodní fonetické abecedě se označuje symbolem j, číselné označení IPA je 153, ekvivalentním symbolem v SAMPA je j.

Charakteristika

  • Způsob artikulace: aproximantní souhláska (aproximanta). Vytváří se přiblížením artikulačních orgánů, které je však menší než u frikativ, takže proudění vzduchu nevytváří tak výrazný šum.
  • Místo artikulace: středopatrová souhláska (palatála). Vzniká přiblížením jazyka k tvrdému patru.
  • Znělost: znělá souhláska – při artikulaci hlasivky kmitají.
  • Ústní souhláska – vzduch prochází při artikulaci ústní dutinou.
  • Středová souhláska – vzduch proudí převážně přes střed jazyka spíše než přes jeho boky.
  • Pulmonická egresivní hláska – vzduch je při artikulaci vytlačován z plic.

V češtině

V češtině se tato hláska zaznamenává písmenem J, j.

Ve skupinách hlásek /ia, ie, ii, io, iu/ (hlavně v cizích slovech) se ve výslovnosti vkládá mezi samohlásky [ɪja, ɪjɛ, ɪjɪ, ɪjo, ɪju], např. Marie [marɪjɛ]. Proto se tyto skupiny v češtině nepovažují za dvojhlásky.

V jiných jazycích

Slovenština

Ve slovenštině se tato hláska zapisuje písmenem J/j, např. jednať (jednat).

Angličtina

V angličtině se tato hláska zapisuje písmenem Y/y, např. yes (ano).

Francouzština

Ve francouzštině se tato hláska zapisuje písmenem Y/y. Také I/i se někdy může takto vyslovit, např. hier (včera).

Španělština

Psané Y/y se takto ve španělštině vyslovuje s výjimkou samostatného y, které znamená a (spojka). Např. ayer (včera). V některých nářečích se takto také vyslovuje spřežka Ll/ll, správně se však vyslovuje jako palatální laterální aproximanta.

Portugalština

V portugalštině se takto v některých případech vyslovuje I/i, často v dvojhláskách ai a ei, např. ainda (stále, pořád, ještě). V dvojhlásce ãe se e vysloví jako palatální aproximanta, ale nosová, např. mãe (matka).

Grónština

V grónštině se tato hláska zapisuje písmenem J/j, např. pujorak (zima, chladno). V grónštině se také vyskytuje dlouhá forma této hlásky [jː], která se zapisuje jako Jj/jj.


Souhlásky
Pulmonické Bilabiála Labiodentála Dentála Alveolára Postalveolára Retroflexní Palatála Velára Uvulára Faryngála Epiglotála Glotála   Nepulmonické a další symboly
Nazála m̥ m ɱ̊ ɱ n̪̊ n̪ n̥ n n̠̊ n̠ ɳ̊ ɳ ɲ̊ ɲ ŋ̊ ŋ ɴ̥ ɴ  Mlaskavka  ʘ ǀ ǃ ǂ ǁ
Ploziva p b p̪ b̪ t d ʈ ɖ c ɟ k ɡ q ɢ ʡ ʔ  Implo­ziva  ɓ ɗ ʄ ɠ ʛ
Frikativa ɸ β f v θ ð s z ʃ ʒ ʂ ʐ ç ʝ x ɣ χ ʁ ħ ʕ ʜ ʢ h ɦ  Ejektiva  pʼ tʼ ʈʼ cʼ kʼ qʼ sʼ ʂʼ tsʼ ʈʂʼ
   Aproximanta    β̞ ʋ ɹ ɻ j ɰ Ostatní laterály  ɺ ɫ
Vibranta ʙ r ɽ͡r ʀ ᴙ Koartikulovaná aproximanta  ʍ w ɥ
Verberanta ⱱ̟ ѵ ɾ ɽ ʡ̮ Koartikulovaná frikativa  ɕ ʑ ɧ
Laterální frikativa ɬ ɮ ɭ̊˔ ʎ̥˔ ʟ̝̊ Afrikáta  ts dz tʃ dʒ
Laterální aproximanta l ɭ ʎ ʟ Koartikulovaná ploziva  k͡p ɡ͡b ŋ͡m
Tato stránka obsahuje fonetické informace ve znacích IPA, které se nemusí v některých prohlížečích zobrazovat správně.
Tam, kde se symboly objevují ve dvojicích, znak vpravo označuje znělou souhlásku. Šedá pole označují pulmonické artikulace, které jsou považovány za nerealizovatelné.
Viz též: IPA • Samohlásky