Pointa

Termín pointa (dle příruček správně čteno „poenta“[1], častá je ale i výslovnost „poɪnta“ či „pojɪnta“[2]) je nejčastěji používán pro nečekané vyvrcholení děje – typicky v případě vtipu, obdobně ale i v případě filmu nebo literárního díla.

Vhodně použitá pointa umocňuje dojem, kterým se snaží dílo jako celek působit – v případě vtipu by měla být humorná, v případě filmového thrilleru nebo hororu by měla umocnit pocit strachu a „mrazení“, který film jako celek vyvolává.

Etymologie

Slovo pointa má pravděpodobně původ ve francouzském pointe (špička).

Záměny

Slovo pointa se v běžné řeči často nesprávně užívá ve smyslu „hlavní sdělení“, „podstata příběhu“, „jádro pudla“. Tedy jako ekvivalent anglického „point“. Takové použití je ale chybné.
Správně je "hlavní myšlenka, v níž vrcholí závěr projevu".[3]

Reference

  1. Internetová jazyková příručka [online]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i, 2008–2024. Heslo pointa. 
  2. ŠTĚPÁNOVÁ, Veronika. Výslovnost cizích slov, vlastních jmen, zkratek a některé další fonetické dotazy v jazykové poradně:126c Pointa. S. 117–140. Naše řeč [online]. [cit. 2022-07-14]. Čís. 3/2013, s. 117–140. Dostupné online. 
  3. SLOVNÍK SPISOVNÉ ČEŠTINY PRO ŠKOLU A VEŘEJNOST. Praha: Academia, nakladatelství AV ČR, 2001. S. 286. 

Externí odkazy

  • Slovníkové heslo pointa ve Wikislovníku
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • GND: 4129878-0