Polabské národopisné muzeum

Polabské národopisné muzeum
Údaje o muzeu
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°9′38,4″ s. š., 14°49′28,1″ v. d.
Webové stránky
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box: zobrazit diskuse

Polabské národopisné muzeum (též Skanzen Přerov nad Labem) je oficiální název nejstaršího^[1] českého skanzenu lidové architektury, který sídlí v středočeském Přerově nad Labem. Je jednou z expozic Polabského muzea v Poděbradech. Založil jej okolo roku 1900 majitel místního panství - rakouský arcivévoda Ludvík Salvátor Toskánský.^[2] Jedná se o čtvrtý nejstarší skanzen v Evropě s výjimkou severských zemí.^[3]

Historie

Historie muzea začíná v roce 1895, kdy majitel zdejšího zámku – toskánský Habsburk arcivévoda Ludvík Salvátor – zakoupil pro účely národopisného muzea bývalou panskou kovárnu č.p. 19 a zpřístupnil v ní veřejnosti expozici o životě v Polabí.

Na tuto aktivitu navázalo v roce 1967 Polabské muzeum, které zde založilo záchranný skanzen polabské lidové architektury. Do současné doby bylo do skanzenu o rozloze necelých 2 hektarů přeneseno celkem 30 objektů (9 chalup, 4 špýchary a další drobnější roubené stavby a lidové památky). V jednotlivých budovách jsou umístěny tematické výstavy mapující narození dítěte a jeho křtiny, domácí pečení chleba, perníku a marcipánu, mlékařství, kořenářství, duchovní život, lidovou módu a umění, stavitelství, zpracování zrna a historii mlynářství, praní prádla ve starých časech, kamna a kamínka v domácnostech, lidové léčení nebo chmelařství a vinařství na Nymbursku. Ovocný sad dotváří malou včelařskou expozici se skupinkou vyřezávaných úlů.

Budovy Polabského národopisného muzea

• Staročeská chalupa

Chalupa pochází z 18. století. Jedná se o bývalou přerovskou kovárnu, která patřila až do konce 19. století zdejším kovářům a rychtářům Bělíkům. V roce 1895 ji koupil Ludvík Salvátor Toskánský, který zde začátkem 20. století zpřístupnil expozici pojednávající o životě v Polabí. V roce 1922 zde pražské Národní divadlo uvedlo operu Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta. Původní expozice se zachovala až do začátku druhé světové války, kdy bylo muzeum uzavřeno.

• Panská myslivna

Jedná se o patrový kamenný dům s jednoduchou klasicistní fasádou z poloviny 19. století. Unikátní jsou sluneční hodiny umístěné nad bránou.

Budoucnost muzea - rozšíření o zámek

Zřizovatel přerovského skanzenu - Středočeský kraj - do budoucna uvažuje o rozšíření expozice do budovy vedle stojícího přerovského zámku. Zámek je nyní ve vlastnictví Českého rozhlasu. Součástí zamýšlené expozice by byl návštěvnický okruh V zámku a podzámčí a rozsáhlá připomínka života a díla Ludvíka Salvátora Toskánského.^[4]

Otevírací doba

Ve skanzenu mají otevřeno od dubna do října celý týden mimo pondělí od 9 do 17 hodin, v předvánočním a předvelikonočním období jsou tu zvláštní výstavy lidových zvyků spojených s těmito svátky.

Skanzen ve filmu

Objekty skanzenu se objevily v několika filmech a pohádkách:

• Z pekla štěstí (1999, režie: Zdeněk Troška)
• Z pekla štěstí 2 (2001, režie: Zdeněk Troška)
• Čertova nevěsta (2011, režie: Zdeněk Troška)
• Čertoviny (2017, režie: Zdeněk Troška)
• Zakleté pírko (2020, režie: Zdeněk Troška)
• Tajemství staré bambitky 2 (2022, režie Ivo Machráček)

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Polabské národopisné muzeum na Wikimedia Commons
• Skanzen na stránce Polabského národopisného muzea
• Velmi podrobný článek o přerovském skanzenu
• fotogalerie ze skanzenu v Přerově nad Labem Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
• Druhá fotogalerie ze skanzenu v Přerově nad Labem Archivováno 16. 10. 2008 na Wayback Machine.

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.