Rieszova věta o reprezentaci

Rieszova věta o reprezentaci je důležité matematické tvrzení z oboru funkcionální analýzy. Tato věta umožňuje reprezentovat funkcionály na Hilbertově prostoru skalárním součinem s jistým prvkem tohoto prostoru.

Znění

Pro každý spojitý lineární funkcionál F : H C {\displaystyle F:{\mathcal {H}}\rightarrow \mathbb {C} } na Hilbertově prostoru H {\displaystyle {\mathcal {H}}} existuje jediný vektor y H {\displaystyle y\in {\mathcal {H}}} takový, že:

F x = x , y   x H {\displaystyle Fx=\langle x,y\rangle \ \forall x\in {\mathcal {H}}} .

A navíc:

F = y {\displaystyle \|F\|=\|y\|}

Poznámky

Podmínka spojitosti funkcionálu je ekvivalentní s podmínkou omezenosti.

V dovětku je třeba správně rozlišovat druhy norem:

F = sup x 1 F x {\displaystyle \|F\|=\sup _{\|x\|\leq 1}\|Fx\|}

ale

x = x , x {\displaystyle \|x\|={\sqrt {\langle x,x\rangle }}} .

Využití

V praxi jsou skalární součiny často definovány nějakým vzorcem s použitím integrálu nebo lineární formou, v takových případech Rieszova věta zaručuje, že funkcionály je možné zapsat obdobným vzorcem. V teorii je Rieszova věta nezbytná pro zavedení sdružených operátorů, které jsou významné samy o sobě. Dále je této věty potřeba při zavádění duálních prostorů, které mají velké využití například v kvantové fyzice.

Důkaz

Nejprve ověříme korektnost tvrzení, tedy že taková reprezentace není v rozporu s linearitou a omezeností a funkcionálu:

F ( x + z ) = x + z , y = x , y + z , y , F ( λ x ) = λ x , y = λ x , y {\displaystyle F(x+z)=\langle x+z,y\rangle =\langle x,y\rangle +\langle z,y\rangle ,F(\lambda x)=\langle \lambda x,y\rangle =\lambda \langle x,y\rangle }

Obdobě omezenost, tu zajišťuje Cauchyho–Schwarzova nerovnost.

| F x | = | x , y | x y {\displaystyle |Fx|=|\langle x,y\rangle |\leq \|x\|\|y\|}


Nyní dokážeme, že požadovaný vektor musí vždy existovat.

Pro F = 0 {\displaystyle F=0} je důkaz triviální, předpokládejme tedy dále, že F 0 {\displaystyle F\neq 0} . Ker F {\displaystyle \operatorname {Ker} F} je tedy uzavřený vlastní podprostor H {\displaystyle {\mathcal {H}}} , existuje tedy nenulový vektor z Ker F {\displaystyle z\bot \operatorname {Ker} F} .
Označme G x = x , F z ¯ z 2 z {\displaystyle Gx=\langle x,{\frac {\overline {Fz}}{\|z\|^{2}}}z\rangle } a ukažme, že F = G {\displaystyle F=G} .
Pro x Ker F {\displaystyle x\in \operatorname {Ker} F} platí: G x = 0 = F x {\displaystyle Gx=0=Fx} .
Jelikož z {\displaystyle z} je libovolný a platí H = Ker F Span { z } {\displaystyle {\mathcal {H}}=\operatorname {Ker} F\oplus \operatorname {Span} \{z\}} , stačí již jen ukázat, že:
G z = z , F z ¯ z 2 z = F z z 2 z , z = F z {\displaystyle Gz=\langle z,{\frac {\overline {Fz}}{\|z\|^{2}}}z\rangle ={\frac {Fz}{\|z\|^{2}}}\langle z,z\rangle =Fz}
Můžeme ztotožnit y = F z ¯ z 2 z {\displaystyle y={\frac {\overline {Fz}}{\|z\|^{2}}}z} , takže existence je dokázána.

Jednoznačnost dokážeme sporem:

Předpokládejme, že existují dva vektory y 1 y 2 {\displaystyle y_{1}\neq y_{2}} , takové že: F x = x , y 1 = x , y 2   x H {\displaystyle Fx=\langle x,y_{1}\rangle =\langle x,y_{2}\rangle \ \forall x\in {\mathcal {H}}}
Z toho plyne: x , y 1 y 2 = 0   x H ( y 1 y 2 ) H y 1 y 2 = 0 y 1 = y 2 {\displaystyle \langle x,y_{1}-y_{2}\rangle =0\ \forall x\in {\mathcal {H}}\Rightarrow (y_{1}-y_{2})\bot {\mathcal {H}}\Rightarrow y_{1}-y_{2}=0\Rightarrow y_{1}=y_{2}} , což je spor s předpokladem.

Zbývá dokázat dovětek:

Vezměme vektor x {\displaystyle x} , takový, že x 1 {\displaystyle \|x\|\leq 1} , pak platí:
| F x | = x , y x y y F y {\displaystyle |Fx|=\langle x,y\rangle \leq \|x\|\|y\|\leq \|y\|\Rightarrow \|F\|\leq \|y\|}
Zároveň však: | F ( y y ) | = | y y , y | = y {\displaystyle |F({\frac {y}{\|y\|}})|=|\langle {\frac {y}{\|y\|}},y\rangle |=\|y\|}
Z čehož vyvodíme F = y {\displaystyle \|F\|=\|y\|} . ∎