Státní poznávací značka

Státní poznávací značka (zkratka SPZ, hovorově espézetka, též rozeznávací, evidenční, rejstříková nebo policejní značka) je jednoznačné písmeno-číselné označení motorového vozidla nebo jeho přívěsu či návěsu, zaregistrovaného v určitém státu.

Právní vymezení

Tato část článku není dostatečně ozdrojována, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

---

Komentář: Výklady termínů jsou zcela beze zdrojů.

Česká legislativa (zákony č. 56/2001 Sb. a 361/2000 Sb.) rozeznává státní poznávací značku (což je jedinečná kombinace písmen a číslic přidělená vozidlu) a tabulku s přidělenou státní poznávací značkou (což je plechová tabulka upevněná na vozidle), viz ustanovení § 4 zákona č. 56/2001 Sb.. Přestože definice v zákoně není jednoznačná, výkladem je možno dovodit, že (pouze) pro státní poznávací značku zákon zavedl legislativní zkratku registrační značka, kdežto plechová tabulka je nazývána "tabulka registrační značky".

V rozporu s těmito zákonnými definicemi se v § 89 odst. 6 zákona č 56/2001 Sb. nesprávně používá pojem "státní poznávací značka", když zákonodárce zjevně mínil plechovou tabulku (neboli tabulku registrační značky).

Povinné registraci a označení tabulkou v ČR podléhají motorová vozidla (s výjimkou trolejbusů, které se registrují pouze podle drážního zákona a státní poznávací značka se jim nepřiděluje) a přípojná vozidla k motorovým vozidlům.

Na Slovensku se státní poznávací značky od dubna 1997 nazývají evidenčné číslo vozidla. Plechová tabulka s evidenčním číslem vozidla se nazývá registračná tabulka.

Charakteristika

V některých státech lze z některých druhů státních poznávacích značek vyčíst, v jaké oblasti státu je vozidlo registrováno. Jiné země volí odlišné přístupy, jak a zda vůbec má SPZ prozrazovat místo registrace.

Například v Itálii se od této praxe ustupuje údajně proto, že fotbalovým fanouškům z cizího města hrozilo poškození jejich vozidla domácími. Na Slovensku se od 1. března 2023 nová evidenční čísla vozidel přidělují v jednotné řadě bez rozlišení okresu.

Druhy poznávacích značek

Tabulky s registračními značkami vozidel mohou používat k odlišení kromě čísel a písmen také různé barvy podkladu nebo barvu znaků. Tak jsou v některých zemích rozlišena například vozidla diplomatických a konzulárních úředníků, cizích státních příslušníků, testovací nebo historická vozidla, vozidla z půjčoven nebo užitková vozidla.

Mezinárodní poznávací značka

Pro cesty do ciziny slouží ještě tzv. mezinárodní poznávací značky (MPZ).

Historie státních poznávacích značek

Jako první na světě zavedla státní poznávací značky pro automobily Francie v roce 1893, následovalo ji Německo v roce 1896. V Nizozemsku došlo k jejich zavedení v roce 1898.^[1]

Státní poznávací značky v českých zemích

V Rakousko–Uhersku byly státní poznávací značky pro automobily zavedeny zákonem s platností od 7. ledna 1906.^[2]

Pro jednotlivé země a nejvýznamnější města bylo přiděleno samostatné písmeno. Tak např. značky automobilů ve Vídni začínaly písmenem A, v Praze N, zbytku Čech O, na Moravě P a ve Slezsku R. Poslední tři číslice rakousko–uherských značek byly uváděny v dolní části tabulky; jednalo-li se o více než třímístné číslo, tisíce byly uvedeny v části horní. Toto rozdělení bylo zdůvodněno tím, že „by se číslo více než trojmístné za rychlé jízdy automobilu těžko četlo“.^[3]

Systém označování zemí na státních poznávacích značkách přešel i do prvorepublikového Československa,^[4] místo podle místa deponace vozidla však byla přidělována podle sídla majitele. V roce 1932 byl zaveden nový systém, podobný původnímu. Praha měla písmeno P, ČSD a Československá pošta písmeno D, jinak písmena odpovídala zemi: Č česká, M moravskoslezská, S slovenská, R podkarpatoruská. Vojenské značky byly bez písmene. Písmena H, Z a T byla určena pro zahraniční vozidla.

V období Protektorátu byla příslušnost registrace označována písmena PA (Čechy), PB (Morava a Slezsko), PC (železnice a pošta), PD (vládní vojsko).^[5]

Odkazy

Reference

Související články

• Státní poznávací značky v Česku (od roku 2001)
• Státní poznávací značky v Československu (vzor vydávaný v Česku až do roku 2001, platný dosud)
• Registrační značky letadel
• Státní poznávací značky v Bosně a Hercegovině
• FE-Schrift - písmo německých značek

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Registrační značky na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo SPZ ve Wikislovníku
• Historie SPZ v ČSR/ČSSR/ČR
• Historie a vývoj SPZ automobilů v našich zemích od Rakousko-Uherska do současnosti

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Státní poznávací značky v afrických zemích
	Alžírsko • Angola • Benin • Botswana • Burundi • Burkina Faso • Čad • Konžská demokratická republika • Džibutsko • Egypt • Eritrea • Etiopie • Gabon • Gambie • Ghana • Guinea • Guinea-Bissau • Jihoafrická republika • Jižní Súdán • Kamerun • Kapverdy • Keňa • Komory • Konžská republika • Lesotho • Libérie • Libye • Madagaskar • Malawi • Mali • Maroko • Mauritánie • Mauricius • Mosambik • Namibie • Niger • Nigérie • Pobřeží slonoviny • Rovníková Guinea • Rwanda • Senegal • Seychely • Sierra Leone • Somálsko • Středoafrická republika • Súdán • Svatý Tomáš a Princův ostrov • Svazijsko • Tanzanie • Togo • Tunisko • Uganda • Zambie • Západní Sahara • Zimbabwe

Státní poznávací značky v asijských zemích
Afghánistán • Arménie • Ázerbájdžán • Bahrajn • Bangladéš • Bhútán • Brunej • Čína • Filipíny • Gruzie • Indie • Indonésie • Irák • Írán • Izrael • Japonsko • Jemen • Jižní Korea • Jordánsko • Kambodža • Katar • Kazachstán • Kuvajt • Kypr • Kyrgyzstán • Laos • Libanon • Malajsie • Maledivy • Mongolsko • Myanmar • Nepál • Omán • Pákistán • Palestina • Rusko • Saúdská Arábie • Severní Korea • Singapur • Spojené arabské emiráty • Srí Lanka • Sýrie • Tádžikistán • Tchaj-wan • Thajsko • Turecko • Turkmenistán • Uzbekistán • Vietnam • Východní Timor

Státní poznávací značky v evropských zemích
Země	Albánie • Andorra • Arménie • Ázerbájdžán • Belgie • Bělorusko • Bosna a Hercegovina • Bulharsko • Černá Hora • Česko • Dánsko • Estonsko • Finsko • Francie • Gruzie • Chorvatsko • Irsko • Island • Itálie • Kazachstán • Lichtenštejnsko • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Malta • Moldavsko • Monako • Německo • Nizozemsko • Norsko • Polsko • Portugalsko • Rakousko • Rumunsko • Rusko • Řecko • San Marino • Severní Makedonie • Slovensko • Slovinsko • Spojené království • Srbsko • Španělsko • Švédsko • Švýcarsko • Turecko • Ukrajina • Vatikán
Území se sporným postavením	Abcházie • Jižní Osetie • Kosovo • Podněstří
Teritoria, kolonie a zámořská území	Faerské ostrovy (Dán.) • Gibraltar (VB) • Guernsey (VB) • Jersey (VB) • Man (VB)