Tekoucí písek

Tekoucí písek, v hornictví označován jako kuřavka,^[1][2] jsou písky tvořené směsí křemene, živce, augitu aj. Jsou nasycené vodou (obsah vody 15–45 %) a mají vysoký podíl jílovitých částic s vysokou přilnavostí. Kuřavky se vyskytují v nadloží i podloží hnědouhelných slojí a vytvářejí protáhlé čočkovité útvary v jedné nebo několika vrstvách. Voda je zde někdy pod značným artéským tlakem, který může způsobit průval do důlního díla s následným zatopením a zaplavením jemným horninovým materiálem. Největší nebezpečí průvalu kuřavky hrozí při závalu porubů.^[3] Intenzita průvalu může být různá, někdy zatopí jen přilehlé důlní chodby, jindy celý důl. Dalším negativním jevem je propad terénu v místě, odkud se tekuté písky uvolnily, obzvláště pokud těžba probíhá poblíž obydlené oblasti. Obranou v hlubinných dolech je stavba protikuřavkových uzávěrů a kuřavka se v předstihu odvodňuje, zpravidla pomocí vrtů.^[zdroj?]

V Ostravsko-karvinské uhelném revíru se těmto tekutým pískům říká detrity.^[4]

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu tekoucí písek na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.