Zátiší

Pieter Claesz: Zátiší s hudebními nástroji a živou želvou, 1623
Francisco de Zurbarán: Bodegón (Zátiší s hliněnými džbány)
Tento článek je o druhu výtvarného díla. O části Prahy pojednává článek Zátiší (Praha).
O osadě města Kamenice nad Lipou pojednává článek Zátiší (Kamenice nad Lipou).

Zátiší je žánr uměleckého díla, který různými výtvarnými metodami a prostředky zobrazuje soubory předmětů, neživé a někdy i živé přírody. Často to bývá nádobí, náčiní, kuřácké potřeby, sběratelské kuriozity, potraviny, plody ovoce či zeleniny, rostliny, zvířata ulovená i živá, nerosty. Výběr předmětů může být určen jejich symbolikou, tvarem, materiálem, barvou, rozměry, dobovým vkusem.

Zátiší v malbě, mozaice, grafice

Nejstarší známá zátiší pocházejí z měst antického Řecka a Říma, z 1. století se dochovaly malby ve starověkém Římě, a to v Pompejích a Herkulaneu, ze 3. století jsou mozaiky v Tunisu, ze 4. století na Sicílii. Malby v druhém pompejském stylu mají jednobarevné temně modré nebo červenohnědé stěny s drobným zátiším v rámečku uprostřed, někdy vzbuzuje iluzi, jako by byly zavěšeny. Ve středověku se zátiší z malířského umění téměř vytratilo a znovu se objevilo až přibližně v 15. století (Jacopo de 'Barbari), a to zejména v holandském díle (Jan van Eyck, Rogier van der Weyden, Konrad Witz a další).

Svůj předešlý význam však tehdy zátiší ještě nenabylo, ale bylo zprvu používáno jen jako vedlejší motiv. Zátiší v podobě samostatného žánru se začalo malovat až v 16. století (Jan Brueghel starší, Giuseppe Arcimboldo) a svůj vrchol zažilo v 17. století v období barokního malířství, kdy bylo velmi oblíbené nejen v Nizozemí (Willem Kalf, Willem Claesz Heda, Jan Davidszoon de Heem, Pieter Claesz, Jan Brueghel mladší, Frans Snyders), ale i v dalších zemích Evropy.

V 18. století se věnovali malbě zátiší např. Jean-Baptiste-Simeon Chardin nebo Jean-Baptiste Oudry, v 19. a 20. století jsou nejznámější malby zátiší Paula Cézanna a později malířů, jako byli George Braque nebo Giorgio Morandi. V současnosti je zátiší rozšířenější ve fotografickém umění než v malířství.

Fotografické zátiší

Podrobnější informace naleznete v článku Zátiší (fotografie).
Zátiší u Apačů, fotografie, Edward S. Curtis, 1907

Fotografování zátiší umožňuje fotografovi mnohem více aranžovat a zasahovat do kompozice předmětů a ovlivňovat nasvícení scény než například při fotografování krajiny, portrétní fotografie nebo reportáže. V současné době je zátiší ve fotografii využíváno například pro reklamní snímky. Při fotografování můžeme pro zachování atmosféry využít dané a přirozené světlo, nebo scénu uměle osvítit zábleskovým světlem. Pro umělé osvícení v ateliéru nebo exteriéru můžeme využít celou řadu fotografických osvětlovacích technik.

Fotografie a malířství v 19. století

Srovnání obrazové kompozice zátiší fotografie Camille Silvy (1834-1910) a obrazu německého malíře Wilhelma Busche (1832-1908).

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • NKC: ph127755
  • PSH: 11698
  • BNE: XX529217
  • BNF: cb11932589x (data)
  • GND: 4057577-9
  • LCCN: sh85128119
  • LNB: 000060050
  • NDL: 00570262
  • NLI: 987007536427905171