Čertova hora

Čertova hora
Čertova hora z Harrachova
Čertova hora z Harrachova
Vrchol1023[1] m n. m.
Prominence104 m ↓ sedlo mezi Čertovou plání a Studenou[2]
Izolace2,5 km → Plešivec
SeznamyTisícovky v Česku #331
Ultratisícovky #88
Nejprominentnější hory CZ
Hory a kopce Krkonoš
Poznámkavýhled, zimní lyžařské středisko
Poloha
StátČeskoČesko Česko
PohoříKrkonoše / Krkonošské rozsochy / Vilémovská hornatina / Rokytnická hornatina
Souřadnice50°45′39″ s. š., 15°25′48″ v. d.
Čertova hora
Čertova hora
PovodíJizera → Labe
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čertova hora (německy Teufelsberg) je hora v západních Krkonoších, výrazná dominanta jižně nad městem Harrachov. Vrchol je z centra města vzdušnou čarou vzdálen asi 1,5 km, u hranice Krkonošského národního parku a jeho ochranného pásma. Jedná se o nejzápadnější tisícovku v Krkonoších.[3]

Téměř na všech stranách hory jsou svahy prudké s výrazným převýšením. Pouze na jihovýchodě se nachází mělčejší sedlo s nadmořskou výškou asi 965 metrů. Čertova hora je odvodňována levými menšími přítoky jižně tekoucí Jizery a severně tekoucí Mumlavy, která je rovněž přítokem Jizery. Celá hora je téměř souvisle zarostlá převážně smrkovým lesem, celistvost lesa je narušena jen sjezdovkami.

Lyžařské středisko

Podrobnější informace naleznete v článku Skokanské můstky v Harrachově.
Skokanské můstky K-185 a K-125 v létě

Zimní sporty se v Harrachově začaly provozovat brzy poté, co hrabě Jan Harrach koncem 19. století jako jeden z prvních přivezl do Krkonoš lyže. V roce 1908 byl založen „Spolek zimních sportů“. První skokanské můstky, vznikly v roce 1920. V roce 1923 se v Harrachově konaly první mezinárodní lyžařské závody, kterých se zúčastnili nejlepší lyžaři z mnoha zemí Evropy, i z USA. Od roku 1954 se konají mezinárodní lyžařské závody již pravidelněji. V roce 1980 byl skokanský a běžecký areál zrekonstruován, přičemž byl postaven ve své době nejvyšší lyžařský můstek na světě – mamutí můstek K-185 pro lety na lyžích. Dalšími můstky jsou K-120, K-90, K-70 a K-40.

Na úbočí Čertovy hory je vybudován Skiareál Čertova hora s 5 sjezdovkami (černá, 2x červená a 2x modrá), 2 lanovkami a jedním vlekem. Všechny sjezdové tratě jsou zasněžovány technickým sněhem v celé délce a ploše. V okolí a z Čertovy hory vede několik několikakilometrových okruhů standardních i závodních běžeckých tratí. Na vrchol Čertovy hory vedou dvě sedačkové lanovky z Harrachova a z Ryžoviště.[3]

Na vrcholu se kromě horních stanic lanovek nachází stánek s občerstvením.

Přístup

Nejjednodušší cestou na vrchol je výjezd sedačkovou lanovkou z Harrachova, ze kterého vede i zeleně značená turistická cesta, na niž asi 400 m západně od vrcholu navazuje modrá značka. Z opačné strany vede na vrchol modrá značka od Studenova a Dvoraček.

Reference

  1. ↑ Prohlížecí služba WMS-ZABAGED® [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-02-06]. Dostupné online. 
  2. ↑ Prominence a izolace na Ultratisicovky.cz
  3. ↑ a b Lanová dráha na Čertovu horu. Harrachov: Sportovní areál Harrachov a.s., 2021. 2 s. Dostupné online. S. 1. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Čertova hora na Wikimedia Commons
  • Čertova hora na Tisicovky.cz
  • Skiareál Čertova hora
  • Město Harrachov
Krkonošské tisícovky
Hlavní vrcholy (54)
Sněžka (1603 m) • Luční hora (1555 m) • Studniční hora (1555 m) • Vysoké kolo (1509 m) • Stříbrný hřbet (1490 m) • Violík (1472 m) • Malý Šišák (1440 m) • Kotel (1435 m) • Zadní Planina (1423 m) • Harrachovy kameny (1421 m) • Mužské kameny (1416 m) • Dívčí kameny (1414 m) • Svorová hora (1411 m) • Zlaté návrší (1411 m) • Růžová hora (1393 m) • Liščí hora (1363 m) • Lysá hora (1344 m) • Železný vrch (1321 m) • Stoh (1320 m) • Černá hora (1300 m) • Luboch (1296 m) • Tabule (1284 m) • Světlá (1245 m) • Medvědín (1235 m) • Čihadlo (1216 m) • Plešivec (1209 m) • Přední Planina (1198 m) • Lysečinská hora (1190 m) • Jelení hora (1173 m) • Slatinná stráň (1153 m) • Vlčí hřeben S (1140 m) • Lesní hora (1129 m) • Vlčí hřeben (1124 m) • Vlčí hřeben J (1119 m) • Pěnkavčí vrch (1105 m) • Dlouhý hřeben (1085 m) • Mechovinec (1081 m) • Kraví hora (1072 m) • Mrtvý vrch (1062 m) • Černá skála (1042 m) • Vlašský vrch (1037 m) • Zadní Žalý (1036 m) • Šeřín (1035 m) • Dvorský les (1035 m) • Preislerův kopec (1035 m) • Jelení vrch (1025 m) • Čertova hora (1023 m) • Přední Žalý (1018 m) • Pevnost (1012 m) • Struhadlo (1007 m) • Mravenečník (1006 m) • Javor (1002 m) • Janova skála SZ (1002 m) • Špičák (1001 m)
Vedlejší vrcholy (19)
Vysoká pláň (1490 m) • Stříbrné návrší (1433 m) • Mužské kameny V (1415 m) • Vrbatovo návrší (1412 m) • Kozí hřbety V (1387 m) • Kozí hřbety (1318 m) • Světlý vrch (1316 m) • Čelo (1270 m) • Kamenec (1239 m) • Žlabský vrch (1218 m) • Plešivec V (1196 m) • Signál (1170 m) • Hornomísečská skála (1047 m) • Harrachova skála (1035 m) • Kozlí hřbet (1034 m) • Dlouhý hřeben S (1031 m) • Kutná J (1010 m) • Kutná (1002 m) • Janova skála (1001 m)
Polské vrcholy (8)
Śmielec (1424 m) • Tępy Szczyt (1387 m) • Kopa (1377 m) • Szrenica (1362 m) • Sucha Góra (1113 m) • Przedział (1063 m) • Borowa Góra (1056 m) • Wołowa Góra (1040 m)