Medvědín

Medvědín
Medvědín z Hraniční cesty na Železném vrchu

Vrchol	1235 m n. m.
Prominence	20 m
Izolace	0,7 km → Zlaté návrší
Seznamy	Tisícovky v Česku #91 Hory a kopce Krkonoš
Poloha
Stát	Česko Česko
Pohoří	Krkonoše / Krkonošské hřbety / Český hřbet / Západní Český hřbet
Souřadnice	50°44′28″ s. š., 15°34′57″ v. d.
Medvědín
Hornina	svor, křemenec
Povodí	Labe
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Medvědín (německy Schüsselberg) je hora v Krkonoších v závěru Západního Českého hřbetu, táhnoucím se mezi Harrachovem a Špindlerovým Mlýnem, od kterého je vrchol vzdálený asi 2,5 km severozápadně.

Na západě je Medvědín oddělen mělkým sedlem od Zlatého návrší, na severu a východě spadá prudce do údolí o 400-500 výškových metrů, na jihu přechází v Žalský hřbet, od kterého je oddělen sedlem nedaleko Horních Míseček.

Na vrcholu stojí televizní vysílač a od roku 1979 sem vede sedačková lanovka ze Špindlerova Mlýna. Velmi dobré výhledy.

Lyžařské středisko

Medvědín je významným lyžařským střediskem. Na jihovýchodním svahu je vybudován skiareál Medvědín se 3 sjezdovkami různých obtížností (černá, červená a modrá), 1 lanovkou a 2 vleky. Sedačková lanovka začíná ve Špindlerově Mlýně a v její horní polovině vede paralelně lyžařský vlek. Druhý vlek začíná v Horních Mísečkách. Z vrcholu Medvědína vede i běžecká trať na Zlaté návrší, případně se dá sjet na Horní Mísečky, kde začíná několik dalších běžeckých tratí.

Uranové ložisko

Ložisko bylo objeveno pěším gamaprůzkumem v roce 1952 v měřítku 1:5 000. Radiometrické anomálie byly vázány na výchozové partie žilných struktur severozápadního směru poblíž kóty Medvědín. Po ověření anomálií kutacími pracemi, které potvrdily výskyt uranových slíd, byla roku 1953 zaražena štola č. 1 o profilu 3,6 m² v nadmořské výšce 1 153 m. Tato štola nafárala systém zrudněných žil 40-80 m pod úrovní terénu. V témže roce byla zahájena ražba štoly č. 2 o profilu 3,6 m² v 1 063 m n. m., která perspektivní žíly prověřovala o 90 m hlouběji. Ražba obou štol byla vedena ve směru SV-JZ, tedy kolmo na předpokládané rudní struktury. Po ukončení prací na štole č. 2 bylo ložisko v dubnu 1955 předáno těžebnímu podniku Jáchymovské doly Trutnov se sídlem v Trutnově. Obě štoly profáraly masív Medvědína, tedy z Horních Míseček do Labského dolu. Tento způsob otvírky ložiska umožňoval zpřístupnění těžko dosažitelného Labského údolí, zázemí dolu zahrnující hornické ubytovny, kanceláře a sklady bylo vybudováno v prostoru snáze dosažitelných Horních Míseček.

Po zahájení těžby 5. dubna 1956 na štolových horizontech byla těžebním podnikem vyražena v témže roce výškově mezi stávajícími štolami v 1 110 m n. m. nová štola č. 2, která otevřela 2. patro dolu. Původní štola č. 2 byla tedy přejmenována na štolu č. 3 a nyní otvírala 3. patro dolu, které sloužilo jako hlavní těžní. Pro ověření rudních struktur směrem do hloubky byla v roce 1956 v prostoru vyústění štoly č. 3 v Labském dole započato s ražbou šachty č. 6 o profilu 10,92 m², výztuž dřevěná-věncová, otvírající v 1 027 m n. m. 4. patro dolu, které převzalo úlohu hlavního těžního patra. V září 1957 byla ve výšce 980 m n. m. započata ražba odvodňovací štoly č. 5, která v šachtě otvírala 5. patro dolu. Ražba této štoly byla započata v granitu a profárala kontaktní zónu krystalinika. Na základě nepřesvědčivých výsledků těžebního průzkumu na 4. patře, kde se objevovalo stále více aplitů a žil granitů, nebylo pokračováno v otvírce 5. patra.

Na ložisku byla pro dobývání rudných čoček malých rozměrů používána metoda výstupkového dobývání se zakládáním vydobytých prostor vlastní základkou a výběrová dobývací metoda.

Práce na ložisku byly ukončeny na konci roku 1958 a k 1. 1. 1959 byla ukončena i činnost těžebního podniku Jáchymovské doly Trutnov n. p. Na ložisku bylo sledováno 20 žil, z nichž 6 mělo průmyslové zrudnění a bylo vytěženo 24,5 t uranu v kovu. Po ukončení činnosti byla ústí štol sestřelena, jáma zatopena a zabetonována.

Celkové množství báňských prací na úseku v letech 1952-1958 bylo následující:

vyraženo přes 12 000 m překopů a sledných chodeb
prověřeno přes 27 000m² žilné plochy
vyhloubeno 86 m těžní jámy

Přístup

Nejjednodušší přístup je lanovkou ze Špindlerova Mlýna, která končí několik desítek metrů od vrcholu. Na vrchol vede také asi dvoukilometrová odbočka z Masarykovy silnice z Horních Míseček, zprvu červeně a dále žlutě značená. Tato odbočka je značená i jako cyklostezka, takže vrcholu Medvědína lze dosáhnout i na kole.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Medvědín na Wikimedia Commons
Medvědín na Tisicovky.cz
Skiareál Medvědín
Uranová ložiska a rudní výskyty v jizerském krystaliniku a krkonošsko-jizerském plutonu, část západ - radiometrické měření hald hornických prací a jejich okolí

Krkonošské tisícovky

Hlavní vrcholy (54)	Sněžka (1603 m) • Luční hora (1555 m) • Studniční hora (1555 m) • Vysoké kolo (1509 m) • Stříbrný hřbet (1490 m) • Violík (1472 m) • Malý Šišák (1440 m) • Kotel (1435 m) • Zadní Planina (1423 m) • Harrachovy kameny (1421 m) • Mužské kameny (1416 m) • Dívčí kameny (1414 m) • Svorová hora (1411 m) • Zlaté návrší (1411 m) • Růžová hora (1393 m) • Liščí hora (1363 m) • Lysá hora (1344 m) • Železný vrch (1321 m) • Stoh (1320 m) • Černá hora (1300 m) • Luboch (1296 m) • Tabule (1284 m) • Světlá (1245 m) • Medvědín (1235 m) • Čihadlo (1216 m) • Plešivec (1209 m) • Přední Planina (1198 m) • Lysečinská hora (1190 m) • Jelení hora (1173 m) • Slatinná stráň (1153 m) • Vlčí hřeben S (1140 m) • Lesní hora (1129 m) • Vlčí hřeben (1124 m) • Vlčí hřeben J (1119 m) • Pěnkavčí vrch (1105 m) • Dlouhý hřeben (1085 m) • Mechovinec (1081 m) • Kraví hora (1072 m) • Mrtvý vrch (1062 m) • Černá skála (1042 m) • Vlašský vrch (1037 m) • Zadní Žalý (1036 m) • Šeřín (1035 m) • Dvorský les (1035 m) • Preislerův kopec (1035 m) • Jelení vrch (1025 m) • Čertova hora (1023 m) • Přední Žalý (1018 m) • Pevnost (1012 m) • Struhadlo (1007 m) • Mravenečník (1006 m) • Javor (1002 m) • Janova skála SZ (1002 m) • Špičák (1001 m)

Vedlejší vrcholy (19)	Vysoká pláň (1490 m) • Stříbrné návrší (1433 m) • Mužské kameny V (1415 m) • Vrbatovo návrší (1412 m) • Kozí hřbety V (1387 m) • Kozí hřbety (1318 m) • Světlý vrch (1316 m) • Čelo (1270 m) • Kamenec (1239 m) • Žlabský vrch (1218 m) • Plešivec V (1196 m) • Signál (1170 m) • Hornomísečská skála (1047 m) • Harrachova skála (1035 m) • Kozlí hřbet (1034 m) • Dlouhý hřeben S (1031 m) • Kutná J (1010 m) • Kutná (1002 m) • Janova skála (1001 m)

Polské vrcholy (8)	Śmielec (1424 m) • Tępy Szczyt (1387 m) • Kopa (1377 m) • Szrenica (1362 m) • Sucha Góra (1113 m) • Przedział (1063 m) • Borowa Góra (1056 m) • Wołowa Góra (1040 m)