Krásná Lípa

Tento článek je o městě v okrese Děčín. Další významy jsou uvedeny na stránce Krásná Lípa (rozcestník).
Krásná Lípa
Náměstí v Krásné Lípě
Náměstí v Krásné Lípě
Znak města Krásná LípaVlajka města Krásná Lípa
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecRumburk
Obec s rozšířenou působnostíRumburk
(správní obvod)
OkresDěčín
KrajÚstecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°54′47″ s. š., 14°30′36″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel3 367 (2024)[1]
Rozloha31,42 km²[2]
Nadmořská výška426 m n. m.
PSČ407 46
Počet domů1 061 (2021)[3]
Počet částí obce9
Počet k. ú.5
Počet ZSJ5
Kontakt
Adresa městského úřaduMasarykova 6
407 46 Krásná Lípa
[email protected]
StarostaJan Kolář
Oficiální web: www.krasnalipa.cz
Krásná Lípa na mapě
Krásná Lípa
Krásná Lípa
Další údaje
Kód obce562611
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krásná Lípa (německy Schönlinde) je město s přibližně 3 400[1] obyvateli v okrese Děčín v Ústeckém kraji. Od roku 2000 je město sídlem Správy Národního parku České Švýcarsko.

Geografie

Krásná Lípa je město na severu Česka, v severovýchodní části okresu Děčín. Leží na horním toku říčky Křinice na pomezí Národního parku České Švýcarsko a Lužických hor. Sousedními obcemi sídla jsou Doubice, Chřibská, Rumburk, Varnsdorf, Rybniště a Staré Křečany.

Historie

Kostel sv. Máří Magdaleny
Někdejší radnice na náměstí
Německý název Krásné Lípy - Schönlinde na tabulce z kostelní lavice

Krásná Lípa vznikla zřejmě ve druhé polovině 13. století v důsledku kolonizační činnosti Ronovců, tehdejších majitelů oblasti. Prvními osadníky bylo zřejmě na 30 rodin kolonistů z Horních Frank. První písemná zmínka pochází z roku 1361, kdy jako majitel vsi je doložen Vaněk z Vartemberka. S nástupem reformace je Krásná Lípa v roce 1551 zmiňována jako celá evangelická. O zhruba 100 let později následoval úplný návrat ke katolicismu.

Dle Berní ruly z roku 1654 se v Krásné Lípě v uvedeném roce nacházelo 32 selských statků, 4 chalupníci a 59 domkářů. V roce 1731 byla ves císařem Karlem VI. povýšena na městys, v téže době se rozvíjela výroba a zpracování textilu. K povýšení na město došlo v roce 1870, kdy textilní výroba již měla průmyslový charakter (například nitařský závod Antona Friedricha[4]). O rok dříve (1869) byla obec napojena na železniční síť. Vedle rozvoje průmyslu je 2. polovina 19. století spjata také s rozvojem turismu, 23. srpna 1885 byl v Krásné Lípě pod vedením Dr. Johanna Hilleho založen Horský spolek pro nejsevernější Čechy, který se zasazoval o vytváření turistické infrastruktury.

Do poloviny 20. století bylo obyvatelstvo z drtivé většiny německé. Po druhé světové válce byli původní starousedlíci na základě tzv. Benešových dekretů vysídleni a jejich majetek bez náhrady zkonfiskován a katolické kostely odňaty církvi. Následoval příliv nového českého obyvatelstva z vnitrozemí, ze Slovenska, tzv. repatriantů a Romů. V Krásné Lípě dnes žije početná romská populace, jejíž podíl oproti zbytku populace roste.[5]

Hospodářství

V Krásné Lípě byl rozvinutý tradiční textilní průmysl, v první polovině 19. století zde vzniklo několik továren na výrobu punčochového zboží.

V současné době ve městě působí několik společností:

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Krásná Lípa[6][7][8]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Obyvatelé 6 252 6 597 6 843 6 879 6 930 5 936 6 600 3 423 3 555 3 315 3 323 3 059 3 288 3 133 2 993
Domy 662 777 835 908 906 924 1 026 1 011 773 637 593 620 633 671 717
Tabulka zahrnuje údaje bývalých osad Falkenhain, Fiebigthal, Krásná Lipenská Klause, Nová Krásná Lípa a Nové Forstwalde.
Data z roku 1961 zahrnují i domy z místních částí Hely, Kamenná Horka, Krásný Buk a Kyjov.

V roce 1910 mělo město okolo 7 000 obyvatel (pouze město, bez blízkého okolí), v důsledku poválečných odsunů Němců tento počet klesl po roce 1945 na zhruba 3 100 (po započtení všech místních částí).

Podle sčítání lidu tu k roku 2001 žilo 3 639 obyvatel, ve městě se nacházelo 973 domů.

Městská správa

Části města

Městské symboly

Vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 14. března 2002.[9]

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Krásné Lípě.
  • Barokní kostel sv. Máří Magdaleny z let 1754/1758 a věží z roku 1777
  • Köglerova naučná stezka Krásnolipskem
  • Nejstarší dům čp. 254 s kavárnou U Frinda
  • Městský park
  • Správa Národního parku České Švýcarsko
  • Ve městě kdysi rostla tzv. Tisíciletá lípa, dnes již zaniklý památný strom.
  • Křížová cesta na Kostelním vrchu
  • Novorenesanční Dittrichova hrobka na městském hřbitově
  • Zbořený starokatolický kostel Spasitele

Organizace a spolky

Dům Českého Švýcarska
  • Správa Národního parku České Švýcarsko
  • Klub českých turistů
  • Kostka Krásná Lípa, p. o.
  • České Švýcarsko, o. p. s.
  • Český svaz ochránců přírody 4. ZO Tilia Krásná Lípa
  • ATOM Zelenáči
  • Lípa pro zdraví, o. s.
  • Čačipen, o. s.
  • Cedr, o. s.
  • Krásnolipský spolek
  • T-Klub

Významné osobnosti

Politika v Krásné Lípě

Zastupitelstvo Krásné Lípy má 21 zastupitelů.

Železniční doprava

Městem prochází od jihu železniční trať Děčín–Rumburk, na které jsou dvě zdejší zastávky, stanice Krásná Lípa a zastávka Krásná Lípa město. Ve stanici Krásná Lípa na tuto trať navazuje odbočná větev do Panského, na níž je osobní doprava provozována jen v letní sezóně o víkendech.

Sport

Partnerská města

  • Německo Kottmar, Německo
  • Německo Sebnitz, Německo
  • Polsko Żyrardów, Polsko

Galerie

  • Jižní část Křinického náměstí s nejstarším domem U Frinda
    Jižní část Křinického náměstí s nejstarším domem U Frinda
  • Severní část Křinického náměstí
    Severní část Křinického náměstí
  • Křinické náměstí
    Křinické náměstí
  • Městský úřad (původně městská spořitelna, 1899–1900)
    Městský úřad (původně městská spořitelna, 1899–1900)
  • Pohled z Křinického náměstí do Dittrichovy ulice s hotelovým resortem Lípa
    Pohled z Křinického náměstí do Dittrichovy ulice s hotelovým resortem Lípa
  • Areál základní školy z konce 19. století ve Školní ulici
    Areál základní školy z konce 19. století ve Školní ulici
  • Dittrichova ulice s dětským domovem (bývalý sirotčinec)
    Dittrichova ulice s dětským domovem (bývalý sirotčinec)
  • Socha lva z roku 1908
    Socha lva z roku 1908
  • Stará zástavba ve Stradalově ulici
    Stará zástavba ve Stradalově ulici
  • Hrobky německých továrníků na hřbitově
    Hrobky německých továrníků na hřbitově
  • Vila továrníka Eduarda Hielleho (1886–1887)
    Vila továrníka Eduarda Hielleho (1886–1887)
  • Zdravotní středisko (bývalá vila bankéře a továrníka Eduarda Michela)
    Zdravotní středisko (bývalá vila bankéře a továrníka Eduarda Michela)
  • Kino a kulturní dům
    Kino a kulturní dům
  • Budova Správy Národního parku České Švýcarsko
  • Městský znak na budově bývalé radnice na Křinickém náměstí
    Městský znak na budově bývalé radnice na Křinickém náměstí
  • Pivovar Falkenštejn

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Sterbfälle. Bohemia. Leden 1891, roč. 64, čís. 11, s. 7. Dostupné online. 
  5. Karl-Peter Schwarz: Roma in Tschechien: Zwist im Zipfel, Frankfurter Allgemeine Zeitung, 1. September 2011.
  6. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 368, 369. 
  7. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 286. 
  8. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  9. Udělené symboly – Krásná Lípa [online]. 2002-03-14 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Části města Krásná Lípa
Části obce
Města a obce okresu Děčín
Arnoltice • Benešov nad Ploučnicí • Bynovec • Česká Kamenice • Děčín • Dobkovice • Dobrná • Dolní Habartice • Dolní Podluží • Dolní Poustevna • Doubice • Františkov nad Ploučnicí • Heřmanov • Horní Habartice • Horní Podluží • Hřensko • Huntířov • Chřibská • Janov • Janská • Jetřichovice • Jílové • Jiřetín pod Jedlovou • Jiříkov • Kámen • Krásná Lípa • Kunratice • Kytlice • Labská Stráň • Lipová • Lobendava • Ludvíkovice • Malá Veleň • Malšovice • Markvartice • Merboltice • Mikulášovice • Rumburk • Růžová • Rybniště • Srbská Kamenice • Staré Křečany • Starý Šachov • Šluknov • Těchlovice • Valkeřice • Varnsdorf • Velká Bukovina • Velký Šenov • Verneřice • Veselé • Vilémov
legenda: město, městys.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • Biblio: 4431863e-d288-4cd7-9735-3798c3041d7e, f7a65197-9e88-4cba-90d5-1454ef84cd98
  • NKC: ge129700
  • GND: 4118505-5
  • VIAF: 242584452