Lobkovický palác

Lobkovický palác na Malé Straně
Lobkovický palác od zahrad
Účel stavby
Německé velvyslanectví v Praze
Základní informace
Sloh	Rokoko
Architekt	Giovanni Battista Alliprandi
Výstavba	1702
Stavebník	František Přehořovský z Kvasejovic
Další majitelé	Lobkovicové
Současný majitel	Český stát
Poloha
Adresa	Vlašská 347/19 Praha 1, Malá Strana 118 00  Praha 011, Praha 1-Malá Strana, Česko Česko
Ulice	Vlašská
Souřadnice	50°5′13,82″ s. š., 14°23′52,97″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	38886/1-776 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Web	Oficiální web
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lobkovický palác, dříve též palác Přehořovských z Kvasejovic je barokní stavba nacházející se v ulici Vlašská 347/19 v Praze na Malé Straně. Společně s přilehlou Lobkovickou zahradou je chráněn jako kulturní památka.^[1] V paláci sídlí velvyslanectví Spolkové republiky Německo.

Historie

Barokní palác byl postaven na místě dřívějšího pivovaru strahovského kláštera a domu "U tří mušketýrů" po roce 1702 hrabětem Františkem Karlem Přehořovským z Kvasejovic (1645–1723) podle návrhu architekta Giovanni Battisty Alliprandiho. Kvůli dluhům byl ale palác roku 1713 prodán v dražbě. Od roku 1753 palác vlastnil rod Lobkoviců; byl pražským sídlem jejich hořínsko-mělnické větve. Po požáru byl v roce 1769 pověřen úpravou architekt Ignác Palliardi a přístavbou horního patra palác získal svoji konečnou podobu. V palácovém kupolovém sále paláce koncertovali např. Ludwig van Beethoven i Carl Maria von Weber. Dne 17. srpna 2023 se zde konala novodobá premiéra operety Die Dorfkomtesse nizozemské skladatelky Rachel Danzigerové van Embden. Koncert v rámci projektu Musica non grata se konal pod záštitou JE Andrease Künneho.

V roce 1927 Lobkovicové budovu (bez mobiliáře) prodali československému státu, který ji koupil pro potřeby ministerstva školství a národní osvěty. Později zde sídlily Památkový úřad, Slovanský ústav, Archeologický ústav, Orientální ústav, Masarykova akademie práce a další instituce. Od léta roku 1945 tu působila Vysoká škola politická, od roku 1949 sídlilo v paláci několik let čínské velvyslanectví. Po něm tu byl do konce šedesátých let 20. století Institut pro politiku a hospodářství a potom palác sloužil československému ministerstvu zahraničních věcí jako správní budova pro Správu služeb diplomatickému sboru.

Od roku 1974, kdy byly obnoveny diplomatické vztahy mezi Československem a Spolkovou republikou Německo, je palác sídlem německého velvyslanectví.^[2]

Události roku 1989

V roce 1989 přijížděly do Prahy desetitisíce občanů tehdejší Německé demokratické republiky, kteří se rozhodli na západoněmecké ambasádě žádat o azyl a povolení odcestovat do NSR. Ubytováni byli ve stanech na zahradě velvyslanectví. 30. září 1989 tehdejší spolkový ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher z balkonu Lobkovického paláce uprchlíkům oznámil, že jim bude umožněno vycestovat na svobodu.

Události z roku 1989 připomíná skulptura „Quo vadis“ (Trabant) od Davida Černého, jejíž originál je uložen ve sbírce Fóra současných dějin v Lipsku.

Popis

Areál Lobkovického paláce tvoří hlavní budova s pozoruhodnými fasádami uličního i zahradního průčelí, a také zahrada se sochařskou výzdobou a s budovou bývalé oranžérie, v níž je dochována původní sala terrena. V interiéru hlavní budovy je cenná malířská, sochařská i štukatérská výzdoba a jsou v něm dochovány i některé umělecko řemeslné prvky.^[1]

Galerie

• 
  Malá Strana s palácem (v pozadí vlevo věž Karlova mostu)
• 
  Pohled od Pražského hradu
• 
  Hlavní průčelí paláce
  do Vlašské ulice
• 
  Štít, pohled ze Šporkovy ulice s knížecím erbem Lobkoviců
• 
  Uliční balkon paláce, vlajky SRN a Evropské unie
• 
  Znak SRN
• 
  Černého kráčející trabant (Quo vadis) připomíná události r. 1989
• 
  Kulový sál paláce

Odkazy

Reference

Literatura

• KUBÍČEK, Alois. Pražské paláce. 1. vyd. Praha: V. Poláček, 1946. 231 s. S. 116–125. 
• POCHE, Emanuel; PREISS, Pavel. Pražské paláce. 2. vyd. Praha: Odeon, 1978. 399 s. S. 52, 58, 96, 165. 
• VLČEK, Pavel, a kol. Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Praha: Academia, 1999. 686 s. ISBN 80-200-0771-7. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lobkovický palác na Wikimedia Commons
• Stránky německého velvyslanectví (Lobkovický palác)
• Velvyslanectví SRN v Praze: Lobkovický palác
• Lobkowiczové, Modrá krev, Česká televize

Šlechtické paláce v Praze
Hradčany	Arcibiskupský palác • Černínský palác (MZV) • Dietrichsteinský palác • Hrzánský palác • Kučerův palác • Lobkovický palác • Martinický palác (Hradčanské náměstí) • Martinický palác (Loretánská) • Palác Hložků ze Žampachu • Rožmberský palác (Tereziánský ústav šlechtičen) • Salmovský palác • Sasko-lauenburský palác (Rožmberský dům) • Schwarzenberský palác • Šlikův palác • Šternberský palác (Ernestinum, Národní galerie) • Toskánský palác • Trauttmannsdorfský (Trčkův) palác • Vrbnovský palác (Chotkovský dům)
Malá Strana	Aueršperský palác • Bretfeldovský palác • Buquoyský palác • Fürstenberský palác • Grömlingovský palác • Hartigovský palác (Rektorát AMU) • Chotkův palác • Kaiserštejnský palác • Kolovratský palác (Nerudova) • Kolovratský palác (Sněmovní) • Kolovratský palác (Valdštejnská) • Kounický palác • Ledebourský palác • Lichtenštejnský palác (Kampa) • Lichtenštejnský palác (Malostranské náměstí) (HAMU) • Lobkovický palác • Malý Buquoyský palác • Malý Fürstenberský palác • Morzinský palác • Musconský palác (Harbuval-Chamaré) • Nostický palác (Ministerstvo kultury) • Oettingenský palác • Palác Kinských • Palác Lažanských (Karmelitská) (soud pro Prahu-západ) • Palác Lažanských (Sněmovní) • Palác Metychů z Čečova • Palác Michny z Vacínova (Tyršův dům) • Palác pánů z Hradce (Slavatovský) • Palác Schützenů • Palác Smiřických • Palác Straků z Nedabylic • Palác Thurn-Taxisů (Vrtbovský) • Palác Turbů • Palác Věžníků (Hartigovský, Salmovský) • Pálffyovský palác • Rohanský palác (Černínský) • Schönbornský palác (Velvyslanectví USA) • Sterneggovský palác • Šporkův palác • Šternberský palác • Thunovský palác (Sněmovní) (PS PČR) • Thunovský palác (Thunovská) (Leslieovský, velvyslanectví Spojeného království) • Valdštejnský palác (Senát PČR) • Velkopřevorský palác • Vratislavský palác • Vrtbovský palác • Windischgrätzovský palác
Staré Město	Dům Budovců z Budova • Buquoyský palác • Clam-Gallasův palác • Colloredo-Mansfeldský palác • Čejkovský palác • Kolowratský palác • Menhartovský palác • Millesimovský palác • Nový Pachtovský palác • Palác (Goltz)-Kinských • Palác Granovských z Granova • Palác Hrobčických • Palác Hrzánů z Harasova • Palác Kokořovských • Palác Křineckých z Ronova (Dům U Božího oka) • Palác Lažanských (FAMU) • Nový Kolowratský palác • Palác Pachtů z Rájova (Anenské náměstí) • Palác Pachtů z Rájova (Celetná 31) (Langerovský) • Palác Pachtů z Rájova (Celetná 36) (Nová mincovna) • Palác pánů z Kunštátu a Poděbrad • Palác Platýz • Pöttingovský palác • Trauttmannsdorfský palác • Wimmerův palác
Nové Město	Deymovský palác • Dietrichsteinský palác (Apoštolská nunciatura) • Harrachovský palác • Kounický palác • Lannův palác • Losyovský palác (Lidový dům) • MacNevenův palác • Mladotovský palác (Faustův dům) • Millesimovský palác • Neubergovský palác • Palác Lexů z Aehrenthalu (Aehrenthalský) - zaniklý • Palác Porgesů z Portheimu (Wimmerovský, Desfourský) • Palác Riesů ze Stallburgu • Palác Sylva-Taroucca • Palác Věžníků • Palác Voračických z Paběnic • Schebkův palác • Schirdingovský palác (Kaňkův dům) • Swéerts-Sporckův palác