Malý Buquoyský palác

Malý Buquoyský palác na Malé Straně
Malý Buquoyský palác na Malé Straně
Základní informace
Sloh	Renesance
Výstavba	1598
Přestavba	Přestavby v letech kolem 1733
Materiál	Zdivo
Stavebník	Řád maltézských rytířů
Další majitelé	Páni z Redernu Vraždové z Kunvaldu Buquoyové
Současný majitel	Česko
Poloha
Adresa	Velkopřevorské náměstí 484/3 Praha 1, Malá Strana 118 00  Praha 011, Česko Česko
Souřadnice	50°5′9,6″ s. š., 14°24′21,96″ v. d.
Další informace
Kód památky	39525/1-863 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Buquoyský palác)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Malý Buquoyský palác, dříve také palác Vraždův nebo Redernovský se nachází v Praze 1 na Malé Straně, v těsném sousedství velkého Buquoyského paláce na Velkopřevorském náměstí čp. 484. Oba paláce byly v roce 1816 propojeny a tvoří areál, který je od roku 1964 chráněn jako kulturní památka.^[1]

Historie

Původní objekt na místě Malého Buquoyského paláce nechal roku 1598 v pozdně renesančním slohu vybudovat maltézský řádový kancléř Melchior Gniesen z Kobachu. Původně se zde nacházela zahrada. Pak byl majetkem stavovského předáka Kryštofa z Redernu, kterému byl po bitvě na Bílé Hoře zkonfiskován a zakoupil ho hrabě Černín z Chudenic. Ten ho musel postoupit převorovi maltézských rytířů a objekt v letech 1621–1721 sloužil jako alumnát řádu.^[2]

V 18. století se stal majetkem Vraždů z Kunvaldu a byl barokně přebudován; z té doby pochází i pozoruhodné munumentální schodiště s plastikami putti z dílny Ignáce Platzera.^[3]

V roce 1816 se palác stal majetkem Buquoyů, kterým sousední palác patřil už od roku 1748, a obě budovy byly propojeny. V roce 1919 se synovec posledního přímého potomka majitelů, hraběte Karla Buquoyského, Karel Jiří (1885–1952) rozhodl přestěhovat z velkého paláce do malého a velký palác prodal francouzskému státu, který si v něm zřídil velvyslanectví. Po konfiskaci v roce 1945 je i Malý palác francouzskému velvyslanectví dlouhodobě pronajímán.

Odkazy

Reference

Literatura

• RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Díl III. 1. vyd. Praha: Pavel Körber, 1904. Dostupné online. S. 1106. 
• VLČEK, Pavel, a kol. Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Praha: Academia, 1999. 686 s. ISBN 80-200-0771-7. 

Související články

• Buquoyský palác
• Buquoyové

Externí odkazy

• Malý Buquoyský palác

Šlechtické paláce v Praze
Hradčany	Arcibiskupský palác • Černínský palác (MZV) • Dietrichsteinský palác • Hrzánský palác • Kučerův palác • Lobkovický palác • Martinický palác (Hradčanské náměstí) • Martinický palác (Loretánská) • Palác Hložků ze Žampachu • Rožmberský palác (Tereziánský ústav šlechtičen) • Salmovský palác • Sasko-lauenburský palác (Rožmberský dům) • Schwarzenberský palác • Šlikův palác • Šternberský palác (Ernestinum, Národní galerie) • Toskánský palác • Trauttmannsdorfský (Trčkův) palác • Vrbnovský palác (Chotkovský dům)
Malá Strana	Aueršperský palác • Bretfeldovský palác • Buquoyský palác • Fürstenberský palác • Grömlingovský palác • Hartigovský palác (Rektorát AMU) • Chotkův palác • Kaiserštejnský palác • Kolovratský palác (Nerudova) • Kolovratský palác (Sněmovní) • Kolovratský palác (Valdštejnská) • Kounický palác • Ledebourský palác • Lichtenštejnský palác (Kampa) • Lichtenštejnský palác (Malostranské náměstí) (HAMU) • Lobkovický palác • Malý Buquoyský palác • Malý Fürstenberský palác • Morzinský palác • Musconský palác (Harbuval-Chamaré) • Nostický palác (Ministerstvo kultury) • Oettingenský palác • Palác Kinských • Palác Lažanských (Karmelitská) (soud pro Prahu-západ) • Palác Lažanských (Sněmovní) • Palác Metychů z Čečova • Palác Michny z Vacínova (Tyršův dům) • Palác pánů z Hradce (Slavatovský) • Palác Schützenů • Palác Smiřických • Palác Straků z Nedabylic • Palác Thurn-Taxisů (Vrtbovský) • Palác Turbů • Palác Věžníků (Hartigovský, Salmovský) • Pálffyovský palác • Rohanský palác (Černínský) • Schönbornský palác (Velvyslanectví USA) • Sterneggovský palác • Šporkův palác • Šternberský palác • Thunovský palác (Sněmovní) (PS PČR) • Thunovský palác (Thunovská) (Leslieovský, velvyslanectví Spojeného království) • Valdštejnský palác (Senát PČR) • Velkopřevorský palác • Vratislavský palác • Vrtbovský palác • Windischgrätzovský palác
Staré Město	Dům Budovců z Budova • Buquoyský palác • Clam-Gallasův palác • Colloredo-Mansfeldský palác • Čejkovský palác • Kolowratský palác • Menhartovský palác • Millesimovský palác • Nový Pachtovský palác • Palác (Goltz)-Kinských • Palác Granovských z Granova • Palác Hrobčických • Palác Hrzánů z Harasova • Palác Kokořovských • Palác Křineckých z Ronova (Dům U Božího oka) • Palác Lažanských (FAMU) • Nový Kolowratský palác • Palác Pachtů z Rájova (Anenské náměstí) • Palác Pachtů z Rájova (Celetná 31) (Langerovský) • Palác Pachtů z Rájova (Celetná 36) (Nová mincovna) • Palác pánů z Kunštátu a Poděbrad • Palác Platýz • Pöttingovský palác • Trauttmannsdorfský palác • Wimmerův palác
Nové Město	Deymovský palác • Dietrichsteinský palác (Apoštolská nunciatura) • Harrachovský palác • Kounický palác • Lannův palác • Losyovský palác (Lidový dům) • MacNevenův palác • Mladotovský palác (Faustův dům) • Millesimovský palác • Neubergovský palác • Palác Lexů z Aehrenthalu (Aehrenthalský) - zaniklý • Palác Porgesů z Portheimu (Wimmerovský, Desfourský) • Palác Riesů ze Stallburgu • Palác Sylva-Taroucca • Palác Věžníků • Palác Voračických z Paběnic • Schebkův palác • Schirdingovský palác (Kaňkův dům) • Swéerts-Sporckův palác